ÚHEL POHLEDU

Covidový účet roste

ÚHEL POHLEDU
Covidový účet roste

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

ÚHEL POHLEDU: Člověk a jeho zdraví jsou majetkem kolektivu, rozhodl se stát, a proto začal konat. Ve veřejném zájmu, tedy v zájmu kolektivu, začal bránit kolektivní majetek, tedy zdraví jednotlivce, a uvalil mnohačetná protiepidemická opatření.
To ale není jen tak, zavřít národ doma. Podniky nepodnikají, živnostníci neživnostníkují, děti hloupnou, antivaxeři řvou, a do toho volby. Nic moc kombinace. A tak tedy stát začal rozdávat peníze, aby byl klid, protože jak víme, neúplatnost neexistuje, pouze některé úplatky jsou příliš malé.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 335,0 mld. Kč. Před rokem tento schodek činil 274 mld. Kč. A ještě větší grády měla doprovodná tisková zpráva ministerstva financí. Píše se v ní: „…Omezená ekonomická aktivita na počátku roku, prohlubovaná snížením zdanění práce, kapitálu či majetku (…) se negativně promítá do inkasa daňových příjmu státního rozpočtu. Spolu s podporou státu zasaženým odvětvím ekonomiky (…) se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 61,0 mld. Kč za 10 měsíců roku…“

Nerada se uchyluji k silným slovům. Ostatně k cnostem finančníků patří i střídmost při vyjadřování. Ještě větší cností finančníků jest ovšem naprostá serióznost při podávání informací klientům. A to mě bohužel nutí poněkud expresívnější výrazy použít. Musíme tedy konstatovat, že dané výroky z tiskového prohlášení by potěšily mistra propagandy.

Takže fakta. Ministerstvo říká: „…Omezená ekonomická aktivita na počátku roku (…) se negativně promítá do inkasa daňových příjmu…“ Neboli podsouvá dojem, že kvůli propadu ekonomiky propadly příjmy státu. Ani jedno z toho ovšem není pravda. Realita: Za leden až říjen loni stát vybral 1178,8 miliard, letos vybral 1203,4 miliard. Vybral tedy více. Dále HDP meziročně ve všech kvartálech loňského roku padal, letos k poklesu došlo jen v prvním čtvrtletí, dál už HDP roste. Ekonomická aktivita je tedy letos pro státní rozpočet výrazně příznivější než loni a stát také skutečně vybral více peněz než loni. A přitom hospodařil hůře.

Nemůže tedy být pravdou ani tvrzení, že (podsouvaný) propad příjmů je „hlavní příčinou meziročního propadu hospodaření“. Správně by měl stát říct, že chtěl vybrat ještě víc, než vybral, což se mu nemohlo podařit, protože vycházel z naprosto nerealistických předpokladů o zářném vzkvétání ekonomiky. Skutečná příčina fiaska ovšem tkví v mnohem vyšších než plánovaných výdajích – prostě letos byly volby.

Mohlo by se zdát, že je zbytečné rozebírat hospodaření státu, neb by nás víc mělo zajímat hospodaření našeho vlastního podniku nebo domácnosti. Jenomže tahle anatomie lži a demaskování diletantského hospodaření ukazuje, jak stát přistupuje ke svým zaměstnavatelům; totiž k lidem. Covidem se dá omluvit vše. Strach z covidu je argumentem pro všechno. Covid je zaklínadlo, esová karta, která přebije jakýkoliv věcný argument. Bez ohledu na fakta, logiku, přírodní zákony.

Ano, česká ekonomika se beze sporu v uplynulých dvou letech po několik kvartálů nacházela v recesi. Ano, beze sporu je taková recese náporem na veřejné finance. Ne, nevedlo se nám letos hůř než loni. Ne, covid ani recese nejsou důvodem, proč nás vláda všechny letos zadlužila tolik. Ne, tyhle na dluh vyházené peníze nerozpumpují hospodářský růst, pouze ještě víc sníží efektivitu a náš potenciál.

V prvním kvartále 2020 veřejný dluh ČR k HDP dosahoval 32,4 %. V prvním kvartále 2021 už to bylo 44,1 % HDP. Přitom průmysl je už zase v poklesu. Na trhu práce chybí lidé. Zdravotní pojišťovny mají kvůli nastaveným opatřením pořád méně peněz, takže méně peněz zbývá na léčbu méně cool diagnóz než covid. Kvůli inflaci, která se zkraje příštího roku nejspíš přiblíží sedmi procentům, se peníze v penzijních fondech budou reálně znehodnocovat, důchodci budou přicházet o své úspory. Vlastní bydlení už průměrnému smrtelníkovi není dostupné dávno. Nejen, že čekáme na běžné výrobky v pořadnících, ale už zase se pomalu začíná recyklovat pojem více než třicet let pozapomenutý: Zmetkovost.

Je to státním penězům navzdory? Je, ne kvůli státním penězům. Čím více peněz si stát uzurpuje, tím více se stát nafukuje na úkor sektoru soukromého. Soukromý sektor musí živit pořád větší stát – až to v jednu chvíli už více táhnout nemůže a propadáme se do zmetkovité šedi RVHP 2.0.

Není to kvůli covidu. Je to kvůli ideologii kolektivismu, která se pod strachem z covidu implantuje do hlav mnohem snadněji.