Poslanci zřejmě budou měnit vládní návrh na zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti. Příslušný sněmovní podvýbor ve středu podpořil například pozměňovací návrh, podle kterého by dlužník nemusel splatit za pět let povinně alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Soud by ale musel uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Pozměňovací návrh Patrika Nachera a Taťány Malé kritizuje ODS, ale i Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

„Cílem je, aby se do režimu oddlužení dostalo co nejvíce lidí, kteří jsou ochotni splácet své dluhy, a zároveň se nepoškozovali věřitelé,“ řekl spoluautor úpravy Patrik Nacher (ANO). Předseda podvýboru Marek Výborný (KDU-ČSL) zdůraznil, že dlužník bude povinen udělat vše pro to, aby splatil aspoň 30 procent dluhů. Pokud ale tuto výši nesplatí, nebude to podle něho znamenat, že nebude moci být oddlužen.

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Nacherův pozměňovací návrh by z vládní předlohy vyřadil variantu, které se přezdívá „sedm – nula“. Dlužník by podle ní sedm let usiloval o splácení pohledávek a uspokojení věřitelů by mohlo být nižší než 30 procent, i žádné.

„Cíl pomoci lidem z dluhových pastí bude naplněn, na druhou stranu to bude vyváženo zejména vůči seriózním věřitelům, což jsou i obce, města nebo bytová družstva. Nemůžeme popřít jejich spravedlivé nároky,“ řekl k doporučenému pozměňovacímu návrhu Výborný.

Podvýbor podpořil také snazší oddlužení seniorů a lidí se zdravotním postižením, jak chce Kateřina Valachová (ČSSD). Bylo by podle Výborného rychlejší, bez dluhů by mohli být už za tři roky.

Nacher podotkl, že podvýbor doporučil i jeho návrh na prodloužení lhůty pro přihlášení nároků v insolvenčním řízení ze 30 na 60 dnů a změnu pořadí uspokojování pohledávek. Spočívá v tom, že pokud by takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále převyšovaly jistinu, bude se splácet nejdříve jistina. Poslanec tuto úpravu vnímá jako ochranu dlužníků, kteří se do dluhové pasti dostanou kvůli tomu, že příslušenství násobně převyšuje půjčenou částku.

Členové podvýboru podle Výborného debatovali o třech desítkách poslaneckých pozměňovacích návrhů. Velká většina z nich se týkala podle něho procesních záležitostí, například zrychlení řízení u insolvenčních soudů a snížení administrativy insolvenčních správců.

Člen podvýboru Jan Bauer (ODS) kritizoval to, že se má podle něho nedokonalá vládní novela napravovat ve sněmovně. „U těchto velkých zákonů to není dobře,“ řekl ČTK. Nepodpořil, jak uvedl, ani některé úpravy, které podvýbor doporučil přijmout.

Kritika Hůleho: Špatně napsané a nejasné

Pozměňovací návrh, jehož autory jsou Patrik Nacher a Taťána Malá (oba ANO), kritizuje také Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni. Taťána Malá je navíc ve střetu zájmů, protože její manžel je insolvenční správce a má firmu, která provozuje mikropůjčky.

„Přijde mi to podivné, o to víc, jak špatně právně je to napsané. Konzultoval jsem to s řadou právníků a všichni se shodnou, že to je hrozně nejasné. Třeba to, že zákon soudu zakládá nelimitované oprávnění. Přijde mi nešťastný. Zákon totiž říká, že do oddlužení mohou jít i lidi, kteří nemusí prokázat, že dosáhnou na splacení dluhu. Nebude tam žádná bariéra. Dnes se musí doložit, že by na to dotyčná osoba měla,“ řekl deníku Echo24 Daniel Hůle.

Podle něj navíc hrozí, že soudci budou situaci dlužníků posuzovat v každém kraji jinak, protože zákon nedává žádnou konkrétní hranici dluhu, při kterém bude možné jej odpustit. „Insolvenční správce bude průběžně dávat soudu zprávy, jak dlužník plní. I když správce neshledá špatný záměr, nakonec se soud bude zamýšlet, jestli to bylo v pořádku.Víme, že jednotlivé krajské soudy se chovají velmi odlišně. Třeba ústecký je benevolentní, zatímco brněnský přísný. Třeba v Brně 25 procent nebude na odpuštění dluhu stačit, zatímco v Ústí třeba 5 procent ano,“ nelíbí se Hůlemu.