Boj proti dezinformacím je nutný, cesta trestního práva však není ideální. Mediální výchova by nám měla pomoci rozeznat nejen nepravdivou informaci, ale také zavádějící kontext. Potřebujeme otevřít diskuzi o tom, do jaké míry lze zasáhnout do Ústavou garantovaných práv. V rozhovoru pro Echo24 to řekl senátor a advokát Zdeněk Hraba. Téma dezinformací opět rezonuje mediálním prostorem poté, co si vláda nechala připravit akční plán pro boj s dezinformacemi. Ten okamžitě vzbudil rozruch kvůli obavám o svobodu slova. Počítá například s tím, že by policie mohla nově stíhat šíření dezinformací jako trestný čin.

Jak se stavíte k tomu, že se zde chystá strategie pro boj s dezinformacemi, která může do legislativy ukotvit trestný čin šíření dezinformací?

S dezinformacemi je potřeba bojovat, ale nemyslím si, že cesta trestního práva je ta nejlepší. Jestliže je zásah informace opravdu závažný, řeší to už současné trestní právo, například pomluva, šíření poplašné zprávy a podobně. Naráželi bychom na výklad norem, co je a co není dezinformace. Ještě jsem ale neviděl návrh, takže nemohu odpovědět konkrétně. Rád si počkám na konkrétní návrh a rád o něm budu diskutovat.

Jakým způsobem lze zasahovat proti dezinformacím, když ne pomocí připravovaného zákona?

Klíčem je mediální výchova. Měli bychom vědět, jak poznat, že se jedná o informaci, jež nemusí být úplně pravdivá, respektive pravdivá být může, ale kontext, ve kterém je prezentována, je zavádějící. Taková informace může vytvářet názor čtenáře, který daný dezinformátor chce. Z textů, jež se objevují v posledních třech letech, kam spadá i období covidu, se dá vysledovat modus operandi dezinformátorů. Použije se pravdivá informace a naprosto se zkreslí. To se týká například statistiky či korelací mezi jednotlivými jevy. Každý, kdo čte, by se měl soustředit na to, jakým stylem je zpráva psaná nebo jaká slova používá. Čtenář by se měl mít na pozoru, objeví-li eufemismy, citově zabarvená slova nebo komolení jmen. V takových případech se může jednat o zavádějící text.

Celý boj proti “dezinfo” je ve skutečnosti hlavně tažením části státní byrokracie (MV, zpravodajci atd.) za zvýšením vlastních pravomocí a rozpočtů, zcela dle Parkinsonových/Murphyho zákonů. V současné paranoidní atmosféře agentománie k tomu cítí šanci.
Je třeba se tomu postavit.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) December 29, 2022

Mohl by se zákon, jenž by šíření dezinformací zařadil mezi trestné činy, dostat do konfliktu s ústavou?

Určitě ano, minimálně z hlediska Listiny základních práv a svobod, svobody slova a svobody projevu, kdyby zasahoval do těchto práv občanů. Záleží ale na tom, jak by byl zákon textován, případně jakým způsobem bude vyložena ústava, co se týká zásahu do práv a svobod. Ale myslím si, že už v současné době jsou trestně postižitelné projevy, které výrazně zasahují do státem chráněných práv, a to nejen občanů, ale i státu, například poplašná zpráva a podobně.

Pokud by nakonec podobný návrh vznikl, doporučil byste kolegům ve Stálé komisi Senátu pro Ústavu, případně na klubu, aby proti takovému návrhu vystoupili?

Tady můžu jen těžko předjímat, jaký bude text vlastních norem v tom právním předpisu, bude to ale předmětem velké diskuze. Očekávám, že právě svoboda projevu bude tou nejvyšší metou, která by měla být zachována. S tím bude porovnáván text případného zákona. S konkrétními doporučeními ale počkám až na text, který by eventuálně přišel ze Sněmovny.

Fialova vláda chystá bezprecedentní zásah do svobody projevu, na špinavou práci si budou najímat neziskovky, které budou nálepkovat, bonzovat a pronásledovat nevhodné názory. Maďarský model v bruselské úpravě.

— Dalibor Balšínek (@balsinek) December 27, 2022

Proběhla již v koalici nějaká diskuze o tomto tématu? Jaký postoj očekáváte od jednotlivých politických subjektů?

Všechny strany koalice jsou demokratické, takže budou nepochybně ctít právě Ústavou garantovaná práva. Jistě proběhne diskuze o tom, do jaké míry lze do těchto práv zasáhnout. Očekávám zde rozdíly, ale netroufám si říct, v jakém směru. Piráti budou možná stranou, jež bude chtít větší zásah. To by ale odporovalo smyslu vzniku Pirátské strany, která právě svobodu projevu a svobodu médií propagovala, a na základě toho vlastně vznikla. Netroufám si tedy říct takto předem, jaký bude postoj jednotlivých stran.