PUTIN VS. NATO

Rozšiřování NATO je nespravedlivé, Rusko to změní, řekl Putin po summitu BRICS

PUTIN VS. NATO
Rozšiřování NATO je nespravedlivé, Rusko to změní, řekl Putin po summitu BRICS

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS obvinil Západ z nespravedlivého rozšiřování Severoatlantické aliance, píše agentura TASS. Rusko to podle svého prezidenta změní.

Rusko žádalo zahraniční partnery, aby se NATO na východ nerozšiřovalo, protože to narušuje ruskou bezpečnost; Západ však tyto výzvy podle ruského prezidenta ignoroval. „Oni to přesto udělali. Je to spravedlivé? Není tu žádná spravedlnost a my chceme tuto situaci změnit a dosáhneme toho,“ citovala agentura TASS šéfa Kremlu.

Velkou vlnu rozšíření Severoatlantická aliance zažila na přelomu tisíciletí, kdy do ní vstoupila řada středoevropských a východoevropských zemí, včetně Česka. V důsledku vpádu ruské armády na ukrajinské území, který Moskva zahájila v únoru 2022, se k NATO připojily Finsko a Švédsko. O přijetí do aliance usiluje i samotná Ukrajina, která se třetím rokem za podpory Západu brání ruské invazi. Šéf NATO Mark Rutte minulý týden při schůzce ministrů obrany členských zemí bloku prohlásil, že je jasné, že Ukrajina členem aliance bude, je pouze otázkou, kdy se tak stane.

Samotná skupina BRICS se přitom velmi výrazně rozrůstá. Podle Putina vyjádřily zájem o připojení více než tři desítky zemí. Rozšiřování bylo jedním z témat summitu. „Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl Putin

Mezivládní organizace BRICS je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Summit v Kazani komentátoři vykládají jako důkaz selhání snahy Západu o izolaci Ruska po jeho invazi na Ukrajinu.

Ruský hostitel a čínský prezident Si Ťin-pching spolu jednali v úterý a druhý jmenovaný vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu, píší agentury.

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.

„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.

 

, jkr

24. října 2024