Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zahraničních médií uvažuje o vypsání prezidentských voleb již letos v létě – navzdory tomu, že země zůstává pod válečným právem a čelí pokračující ruské invazi. Jde o překvapivý obrat oproti dosavadní politice, kdy Zelenskyj volby v době války odmítal s odkazem na ústavní omezení a bezpečnostní rizika.

Podle informací týdeníku The Economist by první formální krok k vypsání voleb – tedy zrušení válečného stavu – mohl nastat již kolem 5. května. Právě tehdy musí parlament rozhodnout, zda prodlouží výjimečný stav, který aktuálně platí do 8. května. „Zrušení válečného práva je nezbytnou podmínkou pro zahájení volebního procesu,“ uvedl nejmenovaný vysoký představitel vlády.

Většina zdrojů se shoduje, že prezident cílí na konání voleb v létě. Minimální zákonná lhůta pro volební kampaň je 60 dní, což otevírá možnost hlasování již začátkem července. Nicméně volební komise údajně informovala parlament, že pro aktualizaci voličských seznamů a přípravu hlasování v podmínkách války potřebuje tři měsíce.

Zelenskyj podle některých vládních činitelů zvažuje rychlý termín, aby zaskočil politické soupeře. „Dlouhá kampaň by zemi rozervala,“ uvedl jeden z nich s tím, že krátké časové okno by mohlo prezidentovi pomoci zůstat jediným silným kandidátem.

Podle zdrojů The Economist minulý týden Zelenskyj svolal schůzku, na které dal svému týmu pokyn k uspořádání voleb po úplném příměří, kterého by podle Američanů mohlo být dosaženo do konce dubna.

Prezidentská kancelář nicméně řekla BBC Ukrajina, že článek obsahuje nepravdivé informace. „Za prvé, žádná taková schůzka se nekonala (pokud jde o konání voleb v červenci),“ uvedla kancelář. Mluvčí také poukázal na to, že hlavním problémem je nyní dosažení míru, a tvrdit, že přípravy na volby již probíhají, je zcela nesprávné.

Opozice před podobným krokem varuje. „Dosažení příměří do 8. května bude samo o sobě mimořádně těžké,“ upozornil Serhij Vlasenko, poslanec opoziční strany Vlast. Dodal, že zajistit možnost hlasování pro miliony voličů v zahraničí, na frontě nebo v oblastech okupovaných Ruskem bude „ještě těžší“.

Někteří navrhují využití státní digitální aplikace Diia, která je populární pro poskytování veřejných služeb. To by však mohlo vyvolat otázky ohledně transparentnosti a bezpečnosti. Úprava volebního procesu by si navíc vyžádala změnu ústavy, a tedy dvoutřetinovou většinu v parlamentu – což je podle opozice v současnosti nereálné.

Bývalý prezident Petro Porošenko, Zelenského úhlavní rival, se domnívá, že příprava na volby již začala – a to prezidentovým rozhodnutím uvalit na něj v únoru sankce. „Kampaň začala v den, kdy mě Zelenskyj nechal postavit mimo hru,“ řekl Porošenko. Tvrdí, že za tím stojí jeho únorová cesta do USA a schůzky s lidmi z okruhu Donalda Trumpa. „Jejich paranoia a schizofrenie dosáhla vrcholu,“ uvedl o prezidentových poradcích.

Porošenko zároveň tvrdí, že sankce měly odradit i dalšího potenciálního rivala – bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného. Vláda sice oficiálně Zalužného kandidaturu nekomentuje, ale podle pozorovatelů by mohl být jediným politikem, který by Zelenského reálně ohrozil.

Putin o možnosti přechodné správy Ukrajiny

Rozhodnutí o volbách přichází v době, kdy ruský prezident Vladimir Putin zpochybňuje legitimitu ukrajinského vedení a navrhuje zavedení „přechodné správy“ pod záštitou OSN, která by podle něj umožnila konání „demokratických prezidentských voleb“ a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. „Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi… o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku.

Kyjev i Západ návrh odmítli. „Putin nemá zájem na ukončení války,“ uvedl šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko. Mluvčí Bílého domu dodal: „O vedení Ukrajiny rozhodují její občané.“

Podle bezpečnostních expertů může volební kampaň posloužit Rusku k destabilizaci země. „V roce 2025 bude vnitřní nestabilita pro Ukrajinu větší hrozbou než bojová linie,“ varoval jeden z ukrajinských zpravodajců. Rusko se podle něj chystá využít voleb k zesílení informační války a rozeštvání veřejnosti prostřednictvím vojáků, opozice a proruských influencerů.