Ještě než americký komentátor Tucker Carlson své dvouhodinové povídání s Vladimirem Putinem pověsil na síť X, bylo zřejmé, že kritici Carlsona, lidé, kteří dnes tvoří jakýsi atlantický mainstream, najdou na rozhovoru řadu chyb. Je prý nudný, Carlson byl vůči ruskému prezidentovi poddajný (což není pravda), už jak ho nechal bez přerušení na úvod dvacet minut mluvit o historii a vyřknout řadu dezinformací a lží, jichž si ignorant z Ameriky nemůže snad ani všimnout, natož aby je na místě vyvrátil.

Kupodivu jedinou historickou lží, kterou tito kritici Putinovi prokázali, jsou slova, že v roce 1939 Polsko vyprovokovalo válku. Ta věta budí dojem, jako kdyby Putin z Hitlera snímal vinu (ten dojem zase jiné pasáže vyvracejí).

Opět – prý to jsou všechno notoricky známé argumenty. Ale jsou to argumenty známé možná jim, které sice nezávisle na Putinovi uváděli na Západě dávno jednotlivci typu profesora Johna Mearsheimera, s nimiž však appelbaumovský hlavní proud seriózně nikdy nepolemizoval. Teď se v souvislé podobě dostaly k desítkám a brzy už stovkám milionů lidí po celém světě, přičemž podstatná část z nich budou občané USA.

Je to dobře? Rozhovor byl odvysílán v nějakém kontextu. Ten tvoří série výroků o pravděpodobné válce s Ruskem v řádu několika let. Slyšeli jsme to od velení armády české, dánské, britské, německé, už v prosinci přímo od amerického prezidenta Bidena, když lámal odpor republikánů k další vojenské pomoci Kyjevu.

Dokud jejich původci nemají oč se na ruské straně opřít, musíme to považovat za paranoii. Putin nikdy neřekl, že chce napadnout Polsko nebo Pobaltí, zatímco Ukrajině za přihlášku do NATO a za užší vojenskou spolupráci s USA několik let veřejně vyhrožoval. Ještě v prosinci 2021 hovořil o jakýchsi „vojensko-technických opatřeních“. Jedna věc je pomáhat napadené zemi, druhá strašit vlastní občany scénáři třetí světové války, aniž bychom se namáhali je rozumně podložit.

Některé z „řehkovských“ předpovědí o blížící se válce s Ruskem budou výrazem úleku, vědomí, že Ukrajina navzdory naší vítězné propagandě čelí porážce. Ale ty výroky o přípravách na válku jsou jako dělané k tomu, aby zase živily paranoii ruskou.

Tu všeobecnou předválečnou psychózu takové počiny, jimiž byly i „dvě hodiny nudy s Tuckerem“, narušují. Nepříjemným vedlejším účinkem může být narušená ochota podržet teď Ukrajinu v konfliktu, do něhož ji léta hecovali dnešní Carlsonovi kritici.