Pokud v budoucnu naletíte internetovým podvodníkům, vaše banka vám to vykompenzuje. Alespoň podle návrhu nové bankovní regulace představeného Evropskou komisí. Bankám se ale tato část návrhu nelíbí a chtějí tento kontroverzní bod změnit. „Pro banky je to těžko akceptovatelný požadavek. Povinnost odškodnit neopatrného klienta, který někomu naletěl, je z pohledu nejen českých bank v podstatě protiprávní,“ uvedl za Českou bankovní asociaci Tomáš Hládek.

Povinnost odškodnit okradené klienty se má podle návrhu evropské směrnice vztahovat na ty podvody, u nichž zneužívají podvodníci jméno nebo značku banky, a také v případech, kdy podvod působí mimořádně přesvědčivě. Nemusely by naopak vracet peníze těm, kteří o ně přijdou svým zvlášť neopatrným jednáním nebo opakovanou hrubou chybou. Mezi neopatrností a rafinovaným podvodem ale může být velmi tenká hranice.

Ačkoli jde návrh Komise teprve do připomínkového řízení a musejí se k němu vyjádřit ještě europoslanci a jednotlivé státy, podle bank může tento bod vést ještě k větší neopatrnosti klientů internetu. Banky už dnes varují své klienty, aby nikam nevkládali své přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví, pokud si nejsou stoprocentně jisti, že se nachází na webových stránkách banky, a dodržovali další zásady bezpečnosti na internetu. Velkým trendem jsou aktuálně podvodné emaily a SMS.

I přes četná varování počet internetových podvodů roste. Snaží se cílit zejména na starší generace, které se v prostředí internetu tolik neorientují. Česká bankovní asociace (ČBA) odhaduje, že by Češi mohli letos přijít kvůli podvodníkům až o dvě miliardy korun, ještě loni to přitom byla asi polovina.

Pro české banky je tak požadavek na téměř automatické odškodnění neakceptovatelný. „Povinnost odškodnit neopatrného klienta, který někomu naletěl, je z pohledu nejen českých bank v podstatě protiprávní,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Hládek, expert České bankovní asociace na platební styk a peněžní oběh.

Hládek to přirovnává k situaci, kdy by byl za každou nehodu odpovědný výrobce automobilu. „Ten sice vyrobil kvalitní vůz se všemi brzdami, varovnými systémy, ale řidič jej špatně použil a způsobil nehodu. Řízení se však výrobce neúčastnil, neměl jak nehodě zabránit. Přesto by měl výrobce podle stejné logiky platit odškodnění? Banka se také neúčastní daného podvodu, nemá jak klienta přesvědčit o tom, aby byl vždy za všech okolností opatrný. Může ho vzdělávat, varovat, ale tam její možnosti končí,“ myslí si Hládek. Vědomí, že banka klienta za všech okolností odškodní, by podle něj vedlo ještě k větší neopatrnosti.

S platností návrhu se počítá nejdřív v roce 2025, kdy má být hotová jeho finální podoba. Očekává se tedy, že v průběhu schvalování se o něm povede bouřlivá diskuze nejen v Evropském parlamentu. Návrh je součástí evropské směrnice PSD3 (Payment Services Directive), která navazuje na již dříve schválená pravidla PSD1 z roku 2007 a PSD2 z roku 2015. Kromě boje proti stále sofistikovanějším podvodům chce směrnice také srovnat podmínky mezi bankami a nebankovními subjekty a zlepšit práva a postavení klientů bank.