Připravovaná reforma doktorského studia má skokově zvýšit takzvaná doktorská stipendia, která se vyplácí studentům v postgraduálním studiu, tedy například budoucím vědcům, vysokoškolským pedagogům či vedoucím pracovníkům. Zároveň ale toto navýšení ministerstvo školství nepokryje větším objemem prostředků a logicky tak dojde ke snížení počtu studentů. MŠMT si slibuje větší úspěšnost, fakulty však varují před nekoncepčností a problémy, které tento krok může způsobit.

Klíčovou změnou, kterou přináší projednávaná reforma doktorského studia jako součást novely vysokoškolského zákona, je zvýšení stipendia pro studenty z nynějších zhruba 11 000 měsíčně na 1,2násobek minimální mzdy. Jedná se o garanci minimálního příjmu s tím, že vysoké školy mohou z vlastních prostředků stipendium navýšit. „Je pravda, že při zachování stávajícího objemu prostředků v rámci příspěvku od MŠMT bude moci VŠ takto uhradit stipendium menšímu počtu prezenčních studentů. Nad tímto klíčovým principem zvýšení kvality byla s reprezentacemi VŠ při vyjednávání o novele shoda,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MŠMT Patrik Kubas s tím, že stipendium dostává doktorand čistě pro účely studijní a vědecké činnosti. Za jakoukoliv další činnost by měl být placen navíc.

Zvýšení se bude týkat pouze studentů, kteří nastoupí do studia po uvedení novely v platnost, tedy nejdříve od akademického roku 2025/2026. Stávajícím studentům by měla – alespoň podle návrhu MŠMT – zůstat původní výrazně nižší výše za stejnou práci. Zaznívají tak názory, že by studenti vyšších ročníků mohli následně univerzitu žalovat kvůli nerovným podmínkám.

„Domníváme se, že žaloba by v této věci byla bezpředmětná, návrh bude platit až pro nově přijaté studenty, stávajícím studentům se tímto nekrátí žádná práva ani nějak nemění očekávání, s jakými do studia vstupovali. Navíc opět, Vysoké školy mohou těmto studentům stipendia dorovnat z jiných finančních prostředků,“ reagoval na tyto spekulace Kubas.

Rada vysokých škol pro Echo24 uvedla, že cílem reformy doktorských studijních programů je zvýšit kvalitu a zejména úspěšnost doktorandů, tedy zvrátit dosavadní trend značné studijní neúspěšnosti. „Bude to tedy znamenat na jedné straně větší důraz na výběr kvalitních dizertačních projektů a vytvoření optimálního prostoru pro jejich realizaci, na druhé straně lepší odměňování a sladění studijního, pracovního a osobního života doktorandů. Efekt by měl být tedy pozitivní a měl by eliminovat v některých oborech značně kritizované neadekvátní podmínky a nároky na studující v doktorských studijních programech mimo jejich výzkum,“ dodala RVŠ s tím, že fakulty a školící pracoviště mohou z této změny profitovat, doktorandů bude sice méně, ale měli by mít větší prostor pro své výzkumy, a tedy končit ve standardní době studia, nikoli s mnohdy mnohaletým zpožděním.

„Ať se s tím univerzity poperou“

Univerzity se na velkou změnu svého fungování připravují odlišně. „Vysoké školy aktuálně formulují své strategie postavené zejména na možnosti kombinace mzdy/platu a stipendia či vázanosti přijetí do studia na konkrétní projekty financované mimo rozpočet vysoké školy. Obecně lze říci, že se v současné době se univerzity snaží klást větší důraz na kvalitu přijímaných uchazečů o doktorské studijní programy, zlepšují se systémy průběžné kontroly studia a plnění vědeckých nároků vyplývajících ze studia,“ dodala RVŠ.

„Jestli bude zaručení vyššího stipendia mít pozitivní efekt ukáže teprve čas. Stávající navrhovaná částka ale jednoznačně nezajišťuje důstojný život studentů doktorských programů a je potřeba připomenout, že se výrazně neliší od finančního ohodnocení akademických pracovníků v pozici asistent/asistentka,“ dodala rada.

Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková pro Echo24 sdělila, že nelze aktuálně počítat s navýšením prostředků pro pokrytí doktorských stipendií nad rámec stávajícího ukazatele C, který počítá přibližně se stipendiem 11 tisíc Kč měsíčně „na hlavu“.

„S tím tedy musíme pracovat a pracujeme. Jde hlavně o jednoznačné definice pravidel pro čerpání prostředků na doktorská stipendia z jiných částí prostředků, než je aktuální ukazatel C, primárně z prostředků Dlouhodobých koncepcí rozvoje výzkumných organizací a prostředků od třetích stran. „Pro českou vědu a vysoké školství je to určitě zásadní strukturální změna, která je potenciálně z určité části pozitivní a potřebná, nicméně reálná implementace bude velkou výzvou. Časový tlak, který vzniká okolo, může úspěšnou a pozitivně přijímanou implementaci ohrozit,“ uvedla Králíčková.

Napříč velkými VŠ se směřuje k navyšování stipendií i pro již studující, i když většinou zatím postupně. Novela k tomu podle Králíčkové pravděpodobně zavazovat nebude. „Ale to je ze strany státu alibistické řešení, které nechává na vysokých školách, ať se s tím ‚poperou‘. V současném stavu silného podfinancování veřejných vysokých škol tak pro mnoho z nich dochází k velmi těžko řešitelné situaci. I proto je nárůst objemu finančních prostředků pro veřejné vysoké školy v roce 2025 klíčový,“ dodala Králíčková.

Rektor Masarykovy univerzity a předseda Asociace výzkumných univerzit ČR Martin Bareš dodal, že navýšení doktorských stipendií určitě pomůže vylepšit socioekonomickou situaci studentů, kteří ve většině případů během studia pracují. „Z těchto důvodů jsme u nás na Masarykově univerzitě už před rokem přistoupili ke zvýšení doktorského stipendia na 15 tisíc čistého, a od září 2024 plánujeme nastavení minimálního doktorského příjmu na 16 tisíc,“ uvedl Bareš s tím, že pokud univerzity reformu správně uchopí, bude pro ně mít pozitivní přínos.

Fakulty varují před problémy

Celá řada fakult však varuje před problémy, které může reforma přinést. Předseda Asociace děkanu Filozofických fakult z Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal pro Echo24 uvedl, že obecně navýšení stipendií samozřejmě vítá. „Ovšem stane se tak způsobem, jaký v ČR vídáme téměř ve všem. Věc se obvykle nechá zajít tak daleko a upadnout tak hluboko, až se v podstatě zhroutí.“ míní Stejskal s tím, že ilustrovat to lze i na obrovském skokovém navýšení.

„Zvýšení je naprosto nezbytné a bylo nezbytné již dávno. Ovšem stipendium nyní stoupne více než dvojnásobně (minimální mzda je totiž dynamický ukazatel, kdy nyní činí 18 900 korun, ale v příštím roce se počítá s 20 600 Kč), tedy na 24720 Kč z 11 250 Kč. Už ten skok, tedy jeho míra, svědčí o tom, k jakému úpadku se podpora budoucích vědců nechala dojít,“ uvedl Stejskal.

Pokles počtu doktorandů bude podle něj radikální. Kromě chodu fakult jako takových vidí Stejskal i další problémy. „Vidím jiné nebezpečí plynoucí z omezeného počtu doktorandů, který bude radikálně klesat napříč VŠ. Totiž některé (zejména malé) obory doktorandy ztratí, či je budou mít jen sporadicky, čímž budou ohroženy akreditace a v konečné důsledku i kariérní růst pedagogického sboru, protože ke jmenování profesorem je nutno prokázat úspěšné doktorandy, tedy doktory, které dotyčný adept na procesu školil. To je druhá strana téže mince,“ dodal Stejskal.

Děkan Fakulty sociálních věd UK Tomáš Karásek pro Echo24 upozornil, že představa, že méně doktorandů bude znamenat zvýšení jejich kvality, je jistě lákavá. „A byl by to kýžený výsledek našeho současného úsilí. Vadí mi ale, že snížení počtu doktorandů je jen mimoděčným vedlejším efektem zvýšení stipendií a k tomuto kroku neproběhla žádná koncepční diskuze,“ uvedl Karásek.

Dlouhodobým cílem vzdělávací politiky je podle něj obecně zvyšování počtu absolventů vysokoškolského studia. „A najednou stát svým současným krokem u doktorandů tento trend poměrně radikální otáčí, aniž by tento efekt vysvětlil. Trochu se bojím, že si za pár let někdo k velkému ‚překvapení‘ všimne, že v Česku výrazně klesly počty doktorandů, a jakoby nebude jasné proč,“ uvedl Karásek.

I obory, které nepatří mezi malé, přijímaly na FSV UK podle něj v uplynulých letech řádově jednotky doktorandů ročně. „Pokud se jejich počet sníží, řekněme, na 2-3 nové doktorandy, vyvolává to řadu otázek. Například jak se vyrovnat s tím, že z těch tří během roku dva skončí – protože zjistí, že je doktorské studium příliš náročné. Nebo jak koncipovat výuku doktorských kurzů, protože vyučovat předmět pro jednoho nebo dva studenty je zjevně neefektivní,“ dodal Karásek s tím, že se otevírá se tím cesta k možné integraci oborů, případně jejich interdisciplinárnímu propojování. „Ale to vše jsou komplikované procesy s mnoha návaznostmi – a, znovu, chybí mi koncepční uchopení těchto možných změn na úrovni ministerské politiky,“ uvedl Karásek.