Poláci žádají od Ukrajiny omluvu za vraždění Banderovců. Zelenskyj jen uctil oběti masakru
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Polsko-ukrajinské vztahy dlouhodobě trpí, vazby mezi zeměmi stále zatěžují násilnosti z let 1943 až 1944, kdy Banderovci zaútočili na 150 polských vsí. Varšava i 78 procent Poláků podle průzkumu očekávají formální omluvu od současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou památku obětí masakru ve Volyni uctil.
Polsko patří k nejbližším spojencům Ukrajiny, která se už od února 2022 brání ruské invazi. Násilnosti, ke kterým došlo před 80 lety, ale vztahy mezi oběma zeměmi stále zatěžují. Podle historiků tehdy desítky tisíc Poláků, včetně žen a malých dětí, zabili ukrajinští nacionalisté – tzv. Banderovci – v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny.
Masakr vyvolal letos mezi Polskem a Ukrajinou veřejnou rozepři poté, co mluvčí polského ministerstva zahraničí prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu od Ukrajiny. Ukrajinský velvyslanec v Polsku reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu, co má dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Později uvedl mimo jiné, že Ukrajina ctí památku obětí. Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk následně v dolní komoře polského parlamentu kondoloval příbuzným a potomkům vyvražděných Poláků.
Polská tisková agentura PAP v sobotu informovala o průzkumu veřejného mínění, který zpracoval institut CBOS. Z něj vyplynulo, že 78 procent dotázaných Poláků se domnívá, že v souvislosti s blížícím se 80. výročím by se měl Zelenskyj formálně za volyňský masakr omluvit.
Zelenskyj se v neděli společně s polským prezidentem Dudou účastnil akcí na uctění památky obětí masakru ve Volyni během druhé světové války. Akce připomínající 80. výročí volyňské tragédie se konaly ve městě Luck, metropoli současné ukrajinské Volyňské oblasti. „Společně vyjadřujeme úctu všem nevinným obětem Volyně! Paměť nás spojuje. Společně jsme silnější,“ uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
🇺🇦🇵🇱 pic.twitter.com/c75z4nsC7A
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 9, 2023
Разом вшановуємо всіх невинних жертв Волині!
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 9, 2023
Памʼять нас єднає!
Разом ми сильніші!
____
Razem oddajemy hołd wszystkim niewinnym ofiarom Wołynia!
Pamięć nas łączy!
Razem jesteśmy silniejsi.
____@AndrzejDuda pic.twitter.com/kuNsvxlOH8
Památku obětí masakru ve Volyni uctil v pátek i polský premiér Mateusz Morawiecki. „Je čas na usmíření, ale ne na zapomenutí! Je čas na pravdu! Pravda o volyňském zločinu budiž naším mostem do budoucnosti, který postavíme přes proud nenávisti,“ uvedl na twitteru Morawiecki.
Aby zbudować wspólną przyszłość musimy uporządkować bolesną przeszłość.
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) July 7, 2023
Wołyń to niezamknięta rana w historii dwóch narodów. Wołyń to ludobójstwo. Musimy się z nią zmierzyć – odważnie stanąć w prawdzie, pamiętać o tym, kto był katem, a kto ofiarą.
Ale w taki sposób, by… pic.twitter.com/K9hXib9E5W
Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 tisíc Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.
čtk,