Andrej Babiš zrušil kontaktní část kampaně, tedy výjezdy mezi lidi. Ve skutečnosti se ruší snad jen jeden mítink v Hradci Králové, měl být dnes. Pokud se nenaplní včerejší spekulace, že z voleb odstoupí úplně a my pak dostaneme na výběr mezi Coca-Colou a Pepsi-Colou, čekají ho už jen dvě televizní debaty.

Babiš konec výjezdů do terénu zdůvodňuje nábojnicí, kterou prý poštou dostala jeho žena, nábojnicí, kterou prý vystřelenou našla policie na parkovišti před jeho působištěm v Průhonicích, a jedním anonymem, v němž mu pisatel hrozí odstřelem. Během svého oznámení, ale až skoro v závěru, Babiš ještě zmínil nenávistnou atmosféru, kterou mu na mítincích vytvářejí jeho odpůrci.

Co na to štáb generála Pavla? V sobotu vyšel tento tweet: „Odsuzuji projevy nenávisti i výhružky A. Babišovi a jeho rodině.“ To je dobré, například politici koalice se loni v létě během série incidentů v průběhu Babišovy road show po Čechách, tehdy hlavně jižních, na něco takového nezmohli. Ale i Pavel jedním dechem tvrdí, že „atmosféra je vypjatá hlavně kvůli strašení voličů a antikampani, kterou AB vede. Vyzývám ho, aby stáhl billboardy vyhrožující válkou a začal i on sám vést slušnou kampaň“. Takže tady vítězící strana promarnila příležitost předvést generála jako státníka, který se povznese nad táborové emoce.

Před deseti lety, v posledním čísle před sněmovními volbami 2013, autor (tehdy v Reflexu) otiskl rozsáhlý text o slabinách tehdy ještě neokoukaného politika Babiše. Z útrob Agrofertu nám někdo přeposlal e-mail z vedení s pokynem zaměstnancům vyrazit do trafik, na benzinky a do hypermarketů a všechna čísla Reflexu vykupovat, nosit je do práce a tam si nechat proplatit účtenku (skutečně takhle skoupili několik tisíc výtisků). Díky telefonátu tehdejšího kolegy J. X. Doležala do sekretariátu firmy vznikl i důkaz, že ten pokyn je skutečně z vedení. Reflex nahrávku zavěsil na web. Telefonoval jsem do České televize, jestli by o tomto nezvyklém činu, kdy bohatý politik v kampani zneužívá svého ekonomického zázemí, ve svém kontinuálním předvolebním vysílání poreferovali, postupně jsem se propracoval k vysokému manažerovi. Odpověď: Nevylučuji, že se na to podíváme po uzavření volebních místností. Ale to se děje teď! Děkuji za zavolání, na shledanou. Podobná předběžná opatrnost vůči Babišovi nás čekala i v Českém rozhlase. Dnes je to všechno překryto pozdějším děním, ale asi tak dva tři roky Babišových prvních kroků v politice, kdy cestou nahoru rozšlapával dosud platné vzorce chování, bylo jeho impérium sociálně vcelku přijatelné. Předsedovi tehdy nedělalo problém zajít si na rockový festival, bez obav se tam nabízel posluchačům k focení selfíček.

Několik posledních let, po které to je politicky a hlavně společensky bezpečné, je umělecká fronta, jsou obě veřejnoprávní média pevně v protibabišovském táboře. Moderátor ČT to teď v nedělním prezidentském duelu dovedl k dokonalosti, když hned na začátku po výkladu Petra Pavla, jak je vůči němu Babišova kampaň nespravedlivá (jakože je), Babiše de facto vyzval, ať se omluví – a v takto nastaveném tónu pokračoval celé dvě hodiny.

Jsme uprostřed podivných dvou týdnů, kdy pro předsedu ZO KSČ a frekventanta kurzu vojenské rozvědky hrají Plastici, kdy se do očí bijící zaujatost moderátora masově prohlašuje za ukázkovou objektivitu, kdy fašizoidní nabourávání mítinků opozičního politika radši ani neregistrujeme.

Andrej Babiš je očividně na sestupu a stojí se fronta na (domněle poslední) nadávku do zad. Jestli by nebylo lepší k příštímu predátorovi být kritický a přiměřeně neústupný od začátku a těmto davovým psychózám se vyhnout.