Rušení agend a propouštění státních zaměstnanců vyžaduje značnou politickou odvahu, část agendy by se ale dala do jisté míry vyvést ven ze státní správy. Myslí si to ekonomové oslovení deníkem Echo24. Podle nich pomůže metodika, kterou nyní finalizuje ministerstvo vnitra, tedy alespoň pokud bude důkladně zpracovaná. Ta může do budoucna posloužit jako alibi pro příští vlády kdykoliv, když budou chtít takzvaný erár zeštíhlovat.

Analýza agend a jejich zefektivňování je jedním z cílů programového prohlášení vlády. Na starost má tuto problematiku ministerstvo vnitra v čele s ministrem Vítem Rakušan (STAN). Resort v těchto dnech dokončuje metodiku, kterou podrobil pilotnímu testování právě uvnitř MV. Tento „návod“ následně ministerstvo předá dalším resortům a institucím, které patří pod státní správu. Cílem by měla vést k případnému propouštění zbytných státních zaměstnanců.

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 uvedl, že rušení agend je jednoznačně o politické odvaze. „Kdykoliv se rozhodne, že se má nějaká agenda zrušit, začnou proti tomu dotčení úředníci bojovat. Nejprve se snaží vytvářet dojem, že bez jejich agendy by stát nemohl existovat. Později jsou někteří schopni vynášet informace do médií. V tu chvíli se začne formovat odpor proti původnímu záměru a politik začne pochybovat, zda je rozhodnutí správné. V této fázi se takříkajíc láme chleba. Silný politik neucukne a celou záležitost dotáhne do konce. Slabý politik se začne vykrucovat a celou záležitost zdržuje,“ uvedl pro Echo24 Křeček.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky jakékoli systémové reformě veřejného sektoru a poskytování souvisejících služeb musí předcházet obsáhlý audit. „Ten bude muset detailně zmapovat jednotlivé agendy a přiřadit k nim za ně zodpovědné části veřejného sektoru, úřady, týmy a jednotlivce. Z auditu musí být naprosto jasné, kdo je kde za co zodpovědný a jaká je náročnost a výkon jednotlivých agend. Audit musí ve stejném detailu popsat i nákladovou strukturu veřejného sektoru a dát ji do kontextu jejich přínosu,“ uvedl Peterka pro Echo24 s tím, že je nutné, aby stát začal škrtat agendy, které jsou nákladné, ale jejich přínosy naopak marginální.

Podle Křečka si Česko v situaci, kdy státní rozpočet neměl příliš velké problémy, mohlo dovolit mít slabé politiky. „Nyní však již nemáme čas dělat jen to, co je líbivé. Potřebujeme silné politiky, kteří se nezaleknou odporu úředníků a potřebné kroky dotáhnou do konce,“ uvedl Křeček s tím že vytvářená metodika může posloužit jako podpůrný argument. „Slabí politici se díky metodice budou moci vymluvit, že rozhodnutí neudělali oni, ale rozhodla za ně ona metodika, kterou je potřeba dodržet. Díky metodice bychom tedy v rušení zbytných agend mohli být úspěšnější,“ řekl Křeček pro Echo24.

Podle Peterky současně s auditem musí vláda zvážit, jak chce zeštíhlení státu pojmout, a stanovit si své priority. „Mezi klíčové kroky patří seřazení agend dle jejich důležitosti i s ohledem na očekávané změny v budoucnosti, jako je například rozsáhlá digitalizace nejen státní správy,“ uvedl Peterka. „Se špatně zacílenými škrty lze očekávat zhoršení kvality, rychlosti, obslužnosti, dostupnosti a dalších parametrů služeb veřejného sektoru. U některých škrtů by negativa mohla převážit pozitiva, tedy úspory,“ dodal ekonom pro Echo24.

Vláda bude podle něj muset zvážit, jestli a v jakých částech veřejného sektoru je toto přípustné a jak na problematiku nahlíží samotní voliči. „Pro běžného občana by to potom v některých případech mohlo znamenat delší dojezdovou vzdálenost, delší fronty, delší lhůty, vyšší poplatky a tak podobně,“ upozornil Peterka.

Pomohl by outsourcing?

Tématem, které se v posledních dnech otevírá například v souvislosti s problémy, které má Česká pošta, je takzvaný outsourcing, tedy to, že by část veřejné správy vykonávaly soukromé společnosti. Ekonom Peterka se k této možnosti staví podle svých slov velmi pozitivně. „Koneckonců už nyní řadu veřejných služeb poskytuje soukromý sektor. Namátkou můžeme zmínit personální agentury, které přebírají část agendy úřadů práce. Můžeme se bavit i o úspěšných společných projektech veřejného a soukromého sektoru, jako je například bankovní identita, která umožňuje digitální ověřování totožnosti,“ připomněl Peterka.

„Vidíme i soukromé školy a další vzdělávací instituce. Kdybychom do veřejné agendy chtěli zahrnout i sektor dopravy, vidíme soukromé poskytovatele vlakové dopravy. Jednotlivé územní celky platí dopravním společnostem za poskytnutí obslužnosti. I na opravu silnic a dálnic si stát najímá stavební společnosti,“ míní Peterka. „Proč by toto nemohl dělat i v dalších oblastech? Samozřejmě za předpokladu, že má soukromý sektor patřičné know how, splní stanovené podmínky a dodá minimálně stejnou kvalitu služeb za stejnou cenu, jako by tomu bylo v případě poskytování služeb veřejným sektorem,“ dodal.

Ekonom Křeček je v tomto ohledu skeptičtější. „Stát by měl být schopen vykonávat základní funkce sám o sobě. Nicméně je značně svázán různými předpisy, které v praxi vedou k nesmyslným výsledkům,“ uvedl pro Echo24 Křeček. „Například když chcete zavést nový software, často narazíte na problém, že to na daném úřadě nikdo neumí. Situaci by šlo vyřešit přijmutím potřebných specialistů. Nicméně ty nedokážete zaplatit, protože odměňování je dáno tabulkami, které nereflektují realitu pracovního trhu s IT specialisty. Jediným možným řešením tak často bývá outsourcing. U jednorázových řešení to neshledávám jako problematické,“ uvedl Křeček.

„Nicméně ve chvíli, kdy spolupráce kontinuálně pokračuje v podobě dlouhodobé spolupráce, pak je vlastně přenášena agenda státu na soukromé firmy, což již v některých momentech může být problematické,“ doplnil ekonom opačný argument.