Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 – zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice. Přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo dosud předmětem odborných diskusí, píše list The Guardian.

„Je neuvěřitelné, že můžeme mít důkaz, že kus horniny je nejstarším kouskem Měsíce, jaký jsme dosud našli. Je to opěrný bod pro tolik otázek týkajících se Země,“ uvedla vedoucí autorka studie zveřejněné v odborném časopise Geochemical Perspectives Letters Jennika Greerová z Glasgowské univerzity.

Vědci odhadují, že zhruba 100 milionů let po vzniku Sluneční soustavy, kdy se už zformovaly planety, do Země narazilo těleso o velikosti Marsu a vymrštilo do jejího okolí velké množství materiálu. Z něj nakonec vznikl Měsíc. Neuvěřitelná energie nárazu znamenala, že povrch družice byl zpočátku roztavený, přičemž magmatický oceán nakonec ztuhl.

Krystaly zkoumané v nové studii vznikly právě během tohoto ochlazování a jejich složení nabízí vědcům možnost prozkoumat jejich stáří i stáří samotného Měsíce. Přesné určení ale i tak může být složité.

Dosavadní výzkumy naznačovaly, že je Měsíc starý zhruba 4,42 miliardy let. Podle vědců ale nová zjištění ukazují, že krystaly, a tedy naše družice, jsou staré nejméně 4,46 miliardy let.

„To posouvá stáří první dochované lunární kůry o zhruba 40 milionů let a stanovuje minimální věk vzniku Měsíce do 110 milionů let po vzniku Sluneční soustavy,“ uvádí vědci.