Prezident Miloš Zeman se v pondělí setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Před vládní budovou Palác Srbsko ho srbský prezident přivítal s vojenskými poctami. Následovalo soukromé jednání hlav obou států i setkání národních delegací. Odpoledne pak bude v Bělehradě otevřen Český dům, o jehož zřízení se Zeman dlouhodobě zasazoval. Návštěva Bělehradu je předposlední zahraniční cestou Zemana v pozici českého prezidenta. Na poslední cestu pojede na Slovensko.

Zeman při setkání řekl Vučičovi, že má pouze dva oblíbené státy, a to Srbsko a Izrael, protože mají odvahu se postavit jakémukoli nepříteli. Vučić ocenil vzájemnou spolupráci, vyzdvihl například rostoucí vzájemný obchod.

Zeman si v Srbsku zajistil dobré jméno poté, co se opakovaně kriticky vyslovil vůči Kosovu, omluvil se také za alianční bombardování v roce 1999, které ale jako tehdejší premiér schválil. Při poslední návštěvě Srbska v roce 2019 také Vučičovi řekl, že má rád Srbsko, ale nemá rád Kosovo.

Kromě soukromého setkání prezidentů je v plánu i jednání národních delegací. Za Česko do Bělehradu přiletěl například místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo Jaroslav Foldyna (SPD), člen meziparlamentní skupiny ČR – Srbsko.

Ještě před tiskovou konferencí oba prezidenti podepíšou společné prohlášení, ve kterém Srbsko politicky potvrdí vůli darovat Česku budovu Českého domu. Objekt bude poté odpoledne slavnostně otevřen.

Stavbu Českého domu zaplatila ve dvacátých letech 20. století česká krajanská komunita, ale v 60. letech jej zkonfiskovala Jugoslávie. Vučić Zemanovi slíbil, že se zasadí o vyřešení majetkoprávních sporů. Srbsko následně investovalo do opravy domu a většinu budovy je nyní připraveno darovat České republice. Sídlit v něm bude organizace Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Zeman v neděli novinářům připomněl historii Českého domu, kdy budovou prošlo na 2000 lidí prchajících před nacisty z počínajícího protektorátu.

S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Českou republiku mířili z Turecka do Německa.