Šéfka amerických rozvědek Tulsi Gabbardová propustila asi stovku analytiků zpravodajské agentury NSA kvůli tomu, že v chatovací aplikaci určené pouze pro pracovní komunikaci vedli diskuse o transgenderismu. Mohli bychom si myslet, že Gabbardová, pro niž je Edward Snowden hrdinou, se pustila do nějakého honu na politické nepřátele. Ale záznamy chatů pocházejí od whistleblowera a zveřejnil je Christopher Rufo, který obvykle mívá fakta v pořádku. Analytici se bavili o svých neovaginách a kastracích, o tom, jak by chtěli mít nebinární děti, o polyamorii a víkendech skupinového sexu a o tom, jak nenávidí kapitalismus a křesťanství. Že se bavili takto otevřeně, lze přičíst na vrub předchozí administrativě, jež v rámci politiky DEI (diversity, equity, and inclusion) podporovala škatulkování zaměstnanců do „afinitních skupin“ podle rasy či sexuální orientace. Ale kde se jich tam vlastně tolik vzalo?

Jinou podivnou zprávou z Ameriky minulých týdnů, ne politickou, nýbrž spíš bulvární, se stalo dopadení toho, čemu se začalo říkat „veganský transgender vraždící gang“. Lidé občas tato slova píšou v uvozovkách, aby dali najevo distanci od bulvárního pojetí dění. Jenže on je ten bulvární název výstižný. Pohraničníci ve státě Vermont 20. ledna zastavili podezřelé auto, jehož posádka začala střílet. Při přestřelce zahynuli dva lidé – pohraničník a německá trans žena. Druhá žena v autě byla zraněna. Vyšetřovatelé zjistili spojitost mezi jejich zbraněmi a osobou podezřelou z vraždy manželského páru v Pensylvánii v roce 2022 (přičemž ta podezřelá byla jejich dcera). Zároveň zjistili spojitost s mladíkem, který 17. ledna zavraždil majitele parkoviště, či něčeho mezi skládkou a parkovištěm, ve Valleju v Kalifornii. Zavražděný byl v roce 2022 napaden a těžce zraněn skupinou lidí, kteří na jeho parkovišti přebývali v obytném autě a dlužili za nájem; vražda se odehrála dva dny předtím, než se měl uskutečnit soud s útočníky.

Všechny tyto lidi spojuje Ziz LaSota, čtyřiatřicetiletá trans žena, jež je nyní ve vazbě. Podle běžných měřítek nic nedokázala, žila na okraji společnosti, v maringotkách či na lodi, nicméně měla schopnost shromáždit kolem sebe kult, který vedl k sebevraždám a vraždám. Jenže je v jistém smyslu zároveň i v centru. Pohybovala se v subkultuře, již si nelze odmyslet od největší technologické revoluce a některých nejvlivnějších lidí dneška.

Ziz, původně Jack LaSota, se narodila na Aljašce, kde vystudovala počítačovou vědu, byla na stáži v NASA a v roce 2016 se přestěhovala do Bay Area, tedy oblasti Kalifornie, v níž je San Francisco a Berkeley. Kalifornská kultura si z pionýrských dob nese odvahu experimentovat a uskutečňovat sny. Je to taky kultura nastavená na setkávání cizinců, tvořená lidmi, kteří nechali minulost za sebou. Místo tradičních sociálních zvyklostí dává přednost explicitnosti, vyhledává jednoznačnost. Asi i proto se právě tam ujaly myšlenkové proudy, jež Ziz přitáhly.

Jedním z nich byl racionalismus. Výstižně ho popsal esejista Alex Gendler: „Tato fóra, která byla na pomezí kontrakultury Bay Area a libertariánského hackerského étosu, jenž charakterizoval raný technologický průmysl, proslula rigorózně vedenými diskusemi na různá témata, od veganství a náboženství až po etiku médií a možnost jaderné války. V mnoha ohledech je racionalismus výsledkem toho, že se lidé se STEM (science, technology, engineering, and mathematics – pozn. red.) vzděláním pokoušeli řešit otázky, které byly dlouho v kompetenci humanitních věd, vedeni tvrdošíjným autodidaktickým přesvědčením, že definitivních odpovědí lze dosáhnout důsledným uplatňováním logiky nezatížené psychologickými předsudky.“ Racionalistické diskuse jsou neprostupné pro čtenáře neobeznámeného s matematikou, logikou či teorií her. Jsou téměř nedotčeny tradicí západní filozofie a kultury, zato ovšem patří k jejich výbavě znalost počítačových her a žánru fantasy. Nejdůležitější hybatel racionalistického dění Eliezer Yudkowsky napsal jeden ze svých nejvlivnějších textů ve formě fanfiction Harryho Pottera.

Yudkowsky proslul svým blogem Lesswrong i organizačním talentem. Jeho zájem víc a víc poutala umělá inteligence (AI), dnes známé pojmy jako singularita zpopularizoval právě on. Již v roce 2020 založil Machine Intelligence Research Institute (MIRI), který na vývoji umělé inteligence pracoval. Považoval za nutné vytvořit co nejrychleji „dobrou“ umělou inteligenci, právě proto, že možnost, že umělá inteligence může být zlá, považoval za existenční hrozbu pro lidstvo. Pro intelektuální elitu kalifornského technologického sektoru to bylo něco, co pro západní aktivistický „plebs“ globální oteplování. Později založil taky Center for Applied Rationality (CFAR), jež mělo podporovat racionalistické myšlení obecně.

Dalším myšlenkovým výhonkem této subkultury byl efektivní altruismus. Ten začal jako snaha bohatých filantropů vynakládat efektivněji své prostředky, později se vyvinul v hnutí lidí toužících konat dobro tak, že vydělají jakýmkoli způsobem co nejvíc peněz, jež pak budou vynakládat na řešení toho, co považují za nejdůležitější. Nejviditelnějším šampionem byl Sam Bankman-Fried, spekulant s kryptoměnami a velký sponzor Demokratické strany, dnes ve vězení za miliardové podvody.

Význam racionalismu je díky bizarním stránkám hnutí snadné podcenit. Nicméně dnešní lídři AI ty myšlenky aspoň z doslechu znají, někteří dávali Yudkowskému na jeho instituty peníze. Racionalistických debat se zúčastňoval i psychiatr a známý bloger Scott Alexander, patrně nejnormálnější člověk spojitelný s tímto okruhem. A citovaný Alex Gendler nachází rysy racionalistické výbavy i v úvahách Luigiho Mangioneho. To je ten student, který loni v prosinci zastřelil za bílého dne na ulici ředitele zdravotní pojišťovny.

Pro Ziz LaSotu bylo úhelným kamenem uvažování veganství. „Nejdřív jsem byla veganka, a když jsem se seznámila se singularitou, šlo mi především o to, jak to udělat, aby z toho měl prospěch veškerý vnímající život, nejen lidé. Popsala jsem své pocity vůči masožravým nestvůrám, které vytvořily peklo na Zemi pro víc lidí, než bylo těch, kterým pomohly,“ shrnula to později. V jiných textech snila o „veganském norimberském tribunálu“.

Nejšílenější teorie, kterou LaSota rozvinula, se týkala dvou hemisfér, z nichž se prý skládá jádro osobnosti. Zpravidla je jedna dobrá a jedna špatná. Ale lze nad nimi získat kontrolu „unihemisférickým spánkem“, což byly experimenty se spánkovou deprivací a psychedelickými drogami. Cílem bylo stát se „psychopatem“ – tedy, podle Ziz, člověkem schopným konat dobro i konáním zla. V praxi to vedlo ke skutečným psychózám a sebevraždám.

Již koncem minulé dekády se vztahy mezi racionalisty a kruhem Ziz začaly kalit, nebo spíš Ziz začala být paranoidní. V roce 2019 došlo k nešťastnému incidentu, kdy se Ziz spolu s dalšími třemi trans ženami vydala do jistého přírodního parku protestovat proti výjezdní akci CFAR, jež se tam měla konat. Nevěděly, že je tam na výletě taky skupina školních dětí. Ty, když spatřily osoby v černých hábitech a maskách z filmu V jako Vendeta blokovat vjezd do parku, propadly panice a zavolaly policii. Ta dostala mylnou informaci, že jeden z protestujících je ozbrojený. Zasáhla proti nim dost tvrdě a byl z toho soudní spor. Od té doby se datuje jak rozchod Ziz s racionalistickou komunitou, která z ní začala mít strach, tak hlavně rozchod „ziziánů“ s civilizovanou společností a přesvědčení, že proti nepřátelům je vše dovoleno. Vedlo to mimo jiné k tomu, že Ziz a další členka jejího okruhu předstíraly svou vlastní smrt, a k oněm zmíněným útokům a vraždám (soudy ještě neproběhly, ale přinejmenším u vražd v Kalifornii a ve Vermontu je dobře doložené, co se stalo).

Vedle písemných materiálů vyprodukovaných Ziz a jejími souputníky máme dnes už zevrubnější novinářská líčení, například v listech The Guardian a Wired. Obě trpí tím, že dodržují předepsaný progresivistický pohled na transgenderismus. Takže se odmítají pozastavovat nad tím, že takřka všichni v okolí Ziz byly trans ženy (osoba podezřelá z vraždy svých rodičů v Pensylvánii je žena tranzitující v muže, jedna další postava je „bigender“ a snad jen dva jsou „cis“ muži). Autor reportáže ve Wired dává slovo jednomu racionalistovi reagujícímu na obvinění Ziz, že racionalisté jsou transfobní: „To je absurdní. Racionalisté mají nejvíc trans lidí ze všech skupin, které jsem viděl a které se nezaměřují výslovně na trans. Když jste přišli na nějakou matematickou akci nebo domácí večírek, dvacet procent lidí tam bylo trans.“ Není dvacet procent docela hodně? Je to mnohem, mnohem víc, než před vypuknutím současné sociální nákazy seriózní experti soudili, že může být skutečných trans lidí. Proč se tolik trans lidí, mezi nimiž musí být i osoby propadlé sociální nákaze či postižené nějakou parafilií, stahuje právě mezi racionalisty? Proč do jejich obvyklého profilu – většinou vysoce inteligentní, většinou s technickým vzděláním, často někde na autistickém spektru – patří i transgenderismus?

Tuto úvahu je možné připomenout i v souvislosti s kauzou, jíž jsme začali. Rozvědná agentura NSA se zabývá získáváním a dešifrováním nepřátelské komunikace a platí za nejvyspělejší kryptografické pracoviště na světě. Zaměstnává tedy hodně matematiků. Byl by div, kdyby se tam koncentrovalo víc lidí s podobným profilem jako racionalisté?

Příběh ziziánů je bulvární čtivo, ale zároveň ho nelze oddělit od inkubace největší technologické revoluce našich životů, jíž bude, jak nám nyní začíná docházet, rozvoj umělé inteligence. Vyplatí se snažit se ho pochopit.