Robert Fremr respektuje rozhodnutí prezidenta Petra Pavla ho prozatím nejmenovat ústavním soudcem, více se ale k věci vyjadřovat nechce. Deníku Echo24 to místopředseda Vrchního soudu v Praze sdělil společně s jeho mluvčí. Hlava státu v pondělí uvedla, že prozatím odsouvá Fremrovo jmenování, protože vzhledem ke kritice z posledních dní chce nejdříve prostudovat informace o soudcově minulosti před listopadem 1989. Fremr se měl podílet na zpolitizovaném soudním procesu a v 80. letech údajně odsoudil okolo stovky lidí za emigraci.

Redakce se na soudce obrátila s tím, zda má k aktuálnímu dění nějaký komentář. „Musím vás odkázat na mé stručné prohlášení, které by naše tisková mluvčí Mgr. Kolářová měla umístit na náš Twitter,“ uvedl Fremr. Tam prohlášení chybí, mluvčí nicméně vyjádření redakci posléze dodala. „JUDr. Robert Fremr rozhodnutí pana prezidenta plně respektuje,“ uvedla pak Kolářová.

Nechci dát prostor pochybnostem o morální integritě jakéhokoliv kandidáta na ústavního soudce. S vážností proto sleduji i nové informace, které se objevily v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra. Podrobím je důkladné analýze právníků a historiků a prozatím jmenování odložím. pic.twitter.com/4KzAxCZ03D

— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 7, 2023

Prezident své rozhodnutí oznámil při pondělní návštěvě Ústavního soudu v Brně. „V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl Pavel. Prezident zdůraznil, že personální obměnu soudu vnímá jako jeden ze svých hlavních úkolů a že důvěryhodnost soudů a institucí patří k pilířům právního státu.

Média v posledních dnech rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.

Případ projednával v létě 1988 Fremrův soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Pavel minulý týden uváděl, že zatím nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Fremr jako soudce nebo jako člověk v souvislosti s případem Olšanských hřbitovů selhal. Fremr podle něj získal nominace od nejvyššího počtu právních institucí, na které se prezident při výběru ústavních soudců obrátil. Respekt si v minulosti získal jako soudce českého Nejvyššího soudu, člen Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a soudce i místopředseda Mezinárodního trestního soudu. V posledních letech je místopředsedou Vrchního soudu v Praze.

Dalším potenciálně problematickým bodem je kauza odsouzených emigrací. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 také odsoudil přes 100 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V dopise pak Hilšer se senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali Pavlovi, že přítomnost Fremra na ÚS je nevhodná. Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky.

Deník Echo24 s informací přišel jako první. „Nová zjištění považuji za závažná i vzhledem k tomu, že pan doktor Fremr v Senátu tvrdil, že žádné politické kauzy nesoudil. Odsouzení československých občanů za odcestovaní do zahraničí, zabavování majetku a perzekuci rodin považuji za souzení v politickém zájmu a projev hluboké nespravedlnosti. Mnoho rodin bylo kvůli této politické zvůli na dlouhá léta rozděleno. Soudce Fremr se pod tyto rozsudky podepisoval. Lidé, kteří se tímto způsobem podíleli na komunistické nespravedlnosti, nemají být povyšováni do nejvyšších justičních funkcí. Uškodí to vnímání spravedlnosti v naší zemi,“ sdělil redakci Hilšer.

Kordová Marvanová ocenila, že se prezident novými informacemi zabývá. „Přes sto rozsudků za opuštění republiky, které vynesl dr. Fremr v letech 1983-85, je podle mě diskvalifikující pro soudce ÚS,“ napsala Marvanová.

Jako trestní soudce působil před listopadem 1989 také Baxa. V pondělí připustil, že i on možná řešil jednu kauzu opuštění republiky. „Já už si to dnes nevzpomínám, možná jsem soudil jeden případ. Ale nemám tak dobrou paměť, abych z těch mnoha tisíců případů, které jsem rozhodl, abych si pamatoval na všechny,“ řekl Baxa. Případy opuštění republiky podle něj rozhodovali spíše soudní funkcionáři než řadoví soudci.