Poslední dny a týdny se pozornost médií a dalších v české politice upírá především na koaliční TOP 09. Vládní strana si po zpackané výměně ministra pro vědu, výzkum a inovace prochází složitým obdobím. Vzduchem létají návrhy na změnu ve vedení i pochyby o smyslu existence koalice Spolu, kde jediným silným subjektem zůstává ODS. Například podle zakladatele strany a exministra financí Miroslava Kalouska je Spolu už jen záchranou. TOP 09 i lidovci jí už nemají co dát, míní.

Na post uvolněný po demisi Heleny Langšádlové, kterou strana kritizovala za nedostatečnou prezentaci výsledků ve svém resortu, měl nastoupit původně ekonom Pavel Tuleja. Kandidatury se vzdal kvůli informacím o tom, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech, a kvůli kritice kvality své odborné práce.

Koalice nejsou záchranné podniky, ale spojené síly. Takže tu sílu musíte mít, abyste ji mohli nabídnout. Jediná šance, jak si zachovat existenci, je opustit prázdné floskule a vrátit své politice věcný obsah. To se ale musí odpracovat. https://t.co/6k7geeCJdN

— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) May 9, 2024

Ve vládní straně následně zavládl neklid a objevila se i kritika její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové, nejen za nepovedenou výměnu, ale i špatné preference.

Pro KDU-ČSL už je to totiž běžné, TOP 09 ale takto nízké preference potvrzuje asi teprve třetí průzkum v řadě. Podle dat agentury Median by v dubnu brala 3,5 procenta hlasů, a nedostala se tak samostatně do dolní komory. O měsíc dříve měla stejně a agentura Kantar pak předtím vypočítala preference 4,5 procenta. Se statistickou chybou, ale stále méně než dříve běžných 5 až 6 procent.

Důvodů může být vícero. Strana nemá nutně výrazné představitele, a když ano, tak spíše v tom negativním slova smyslu. Jak předsedkyně Pekarová Adamová, tak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jsou často vnímáni negativně. Objevuje se i nespokojenost s pozicí TOP 09 ve vládní koalici. Některým spolustraníkům se totiž nelíbí, jaká místa TOP 09 nakonec vzala.

„Celé pondělí mám telefonáty od mnohých straníků, vnímám, že je mezi členy nespokojenost. Pokud by někdo představil řešení, které bude pro TOP 09 lepší, tak se o něm bavme. Ale já ho nevidím,“ uvedl pro Hospodářské noviny europoslanec a bývalý předseda strany Jiří Pospíšil. „Měli bychom počkat, jak paní předsedkyně celou věc s výběrem nástupkyně Heleny Langšádlové vyřeší. Navíc máme před sebou evropské, krajské a senátní volby, nějakým bezhlavým svoláváním sněmu bychom si jen uškodili,“ dodal.

Objevují se proto hlasy, že jedinou budoucností TOP 09 je v rámci Spolu. S tím ale někteří nesouhlasí. „Koalice nejsou záchranné podniky, ale spojené síly. Takže tu sílu musíte mít, abyste ji mohli nabídnout. Jediná šance, jak si zachovat existenci, je opustit prázdné floskule a vrátit své politice věcný obsah. To se ale musí odpracovat,“ vzkázal své straně exministr Kalousek.

„Zatímco TOP 09 ve většině průzkumů (včetně dalších dvou dubnových - STEM a MEDIAN) je spíše nad omezovací klauzulí, u KDU-ČSL průzkumy pokles pod ni potvrzují soustavně. Je možné spekulovat, zda to souvisí s vládním angažmá a tím, že strana na pohled vždy nevypadá úplně jednotná, nebo s ideologickými rozdíly uvnitř strany, kterým voliči nemusí rozumět. V každém případě je nyní personální setrvání jejich stranických elit ve vrcholné politice i po dalších volbách spojeno s projektem Spolu poměrně silně,“ upozorňuje ale politolog Roman Chytilek.

„Může se proměnit atmosféra uvnitř koalice a při různých vyjednáváních může ODS tahat za stále delší a delší část provazu – protože si může být vědomá, že menší koaliční partneři nemají v danou chvíli jinou alternativu než jít do voleb společně (je třeba pamatovat i na to, že každý obsazený mandát přináší do stranické kasy peníze). Neřekl bych ale, že jsou strany vzájemnou přítěží – stále dodávají ne úplně zanedbatelný bonus k výsledku ODS (kdyby tato strana kandidovala samostatně),“ uvedl zase jeho kolega Otto Eibl.

Šéfka TOP 09 a sněmovny ještě v březnu v otázce na preference reagovala jistě. „Pamatuji si, že například v roce 2019 měla Topka před mým předsednictvím preference pod 5 procenty. Stabilita voličské podpory je tu tedy dlouhodobě patrná, ale samozřejmě jako každý lídr bych byla ráda, kdyby ta čísla rostla. (...) Myslím, že je důležité vidět širší kontext. Nehraje se na průzkumy, ale na volební zisky. V těch nám vždy počet zvolených zástupců stoupal, ať už šlo o sněmovnu, nebo Senát. Takže naše výsledky zkrátka dobré jsou, byť ano, preference bych si rozhodně dokázala představit i vyšší,“ prohlásila.

Pokud by se ale vycházelo z posledních průzkumů, nevypadalo by to totiž pro TOP 09 a dále ani pro současnou vládní koalici příliš dobře. TOP 09 má své takzvané voličské jádro na 1 procentu.

Podle posledního šetření Medianu by celý současný demokratický blok bral 31 procent hlasů, s TOP 09 a lidovci pak v rámci koalic 38 procent. ANO a SPD celkem 42,5 procenta. Tedy, bez předvolebních koalic to nyní nejde. Bez nich by hrozila ztráta propadnutí 26,5 procenta hlasů, více než čtvrtiny.