KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠTINDLA

O americkém prezidentovi se teprve rozhodne, jeden výsledek voleb je ale už jasný

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠTINDLA
O americkém prezidentovi se teprve rozhodne, jeden výsledek voleb je ale už jasný

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ve státě Iowa proběhly první republikánské primárky, vysloveně drtivým způsobem v nich zvítězil Donald Trump. Jistě, primárky teprve začínají, může se stát ledacos. Trumpovo vítězství v nich se ale v tuto chvíli zdá pravděpodobné, jeho vítězství v Iowě bylo drtivé, dominance v průzkumech veřejného mínění výrazná. Existuje tedy slušná šance, že v prezidentských volbách se utkají dva kandidáti věku vskutku pokročilého. Bude-li zvolen Joseph Biden, bude mu na konci funkčního období 86 let, Donald Trump by v té situaci byl dvaaosmdesátiletý. Je to další důvod, proč by se z Trumpova zatímního vedení kromě stoupenců bývalého prezidenta měli radovat i američtí demokraté. Bidenův věk a způsob, jímž se na současném prezidentovi projevuje, by se v kampani stal asi větším tématem, kdyby proti němu stál někdo mladší.

Především ale – právě Donald Trump demokratickým analytikům v průzkumech vycházel jako z jejich hlediska nejperspektivnější, nejméně obtížně (to neznamená snadno) porazitelný. A zdá se, že voliči právě tenhle souboj chtějí. Jistě se pro to dá najít mnoho důvodů, jako zvlášť důležitý důvod mi přijde, že ti vážnější Trumpovi soupeři v republikánském táboře nepochopili podstatu přitažlivosti bývalého prezidenta pro jeho voliče. To, že se sešikovali za republikánským kandidátem, nemusí vůbec znamenat, že mají rádi Republikánskou stranu, politiku, kterou v posledních desetiletích předváděla, její jaksi etablovanou podobu. Pokud je jejich volba protestní, má vyjádřit proti tradiční americké politice jako celku. Tomu odpovídá i sociální skladba Trumpova tábora. Republikánská strana byla dlouhodobě vnímána jako strana těch bohatších Američanů. Dnes to ale platí v omezenější míře, Donald Trump, který se ostře a někdy taky dost hrubě vymezuje vůči „elitám z pobřeží“, má podporu také mezi částí lidí, kteří se v americké společnosti cítí být odstrčeni, především mezi chudšími bělochy.

Od amerických prezidentských voleb se dá čekat, že budou probíhat v hodně vzrušené atmosféře, velký je jejich význam i pro probíhající mezinárodní krize. V jednom důležitém ohledu ale na jejich výsledku nemusí vůbec záležet, zvlášť stane-li se republikánským kandidátem Donald Trump. Střetnou se v nich dva prakticky nesmiřitelné tábory. Každá z nich vnímá druhou stranu ne jako třeba pomýlenou, potenciálně škodlivou, ale jako v podstatě zlou. Před skoro každými volbami motivují strany a kandidáti svoje stoupence poukazem na to, jak moc je ten střet důležitý, na to, že jde o všechno. Tahle vyhrocenost ale může v příštích měsících v Americe dosáhnout nevídaných dimenzí, včetně třeba neochoty uznat porážku, rozšíření pocitu, že když jde o všechno, je taky všechno dovoleno. Jak ty volby dopadnou, není známo, o tom nejdůležitějším – tedy o pokračující prohlubující se polarizaci – je ale, zdá se, už rozhodnuto.

 

17. ledna 2024