Akcie ČEZ ovlivňuje nejen vývoj na energetickém trhu, především jsou zatíženy velikým politickým rizikem. To se znovu ukázalo v posledních dnech, kdy ministr vnitra Vít Rakušan svým výrokem o zestátnění ČEZ ještě do konce volebního období vyvolal mezi investory již naprostou nedůvěru směrem k vládě a nejistotu ohledně toho, zda akcie společnosti dál držet.

Akcie ČEZ v úterý uzavíraly na hodnotě 880 korun, ve středu pak na 870 korunách. Po pondělním výroku ministra Rakušana akcie ale v úterý akcie nejdříve zdražily z pondělních 876 korun až na 904,50 koruny, až pak znovu poklesly. Jen od začátku roku však odepsaly akcie energetické společnosti sedm procent. Vliv na pokles nemá jen vývoj ceny energií na trhu směrem dolů, ale právě i nejasné chování a stále měnící se výroky členů vládního kabinetu. Prudký pokles nastal hlavně loni v květnu, když akcie zareagovaly na zprávy o vládním návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů.

Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se právě státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má podíl zhruba sedmdesát procent. Sněmovní ústavně-právní výbor ve středu přerušil už popáté projednávání tohoto sporného vládního návrhu.

Rakušan v pondělí na debatě s občany prohlásil, že vláda jedná o vyplacení minoritních akcionářů ČEZ, a také, že doufá, že stát společnost odkoupí ještě do konce tohoto volebního období. Později ministr obrátil a začal tvrdit, že uvedl „nesprávnou informaci A že „žádné takové kroky neprobíhají“.

Například zpravodaj návrhu zákona poslanec za ODS Karel Haas uvedl jen, že Rakušanův výrok „raději nebude komentovat“ a nabádal ke zdrženlivosti. Poznamenal ale také, že ve Spojených státech by se takový výrok mohl pohybovat v rovině trestního práva.

Opakující se podivné výroky členů vlády a jejich následná dementování, jako se to na adresu ČEZ stalo už vícekrát, vyvolávají další a další nejistotu investorů. Zestátnění společnosti by v obecném smyslu znamenalo odkoupení minoritářů za předem stanovenou cenu, kterou by byl stát ochotný zaplatit.

Ekonomové a tržní analytici upozorňují na to, že akcie ČEZ jsou vzhledem k majoritnímu vlastnictví společnosti státem zatíženy velkým politickým rizikem, s čímž by měli investoři počítat při jejich nákupu. Většinově se shodují na tom, že potenciální zestátnění a vyplacení minoritních akcionářů by vedlo k dlouhým časovým průtahům kvůli soudním sporům o výši výkupní ceny. Proto někteří radí akcie spíše prodat.

Vláda svými kroky a výroky velmi ovlivňuje tržní kapitalizaci společnosti. Proto jsou někteří investoři přesvědčeni, že se snaží hodnotu snížit, aby mohla být výkupní cena nižší. Do toho navíc ČEZ zatížila tzv. windfall daní. Sazba této daně je 60 procent ze zisků, které o více než dvacet procent převyšují průměrný zisk let 2018 až 2021. Platit má za roky 2023 až 2025, což je vzhledem k tomu, že ceny elektřiny na trhu klesly, a ČEZ již tedy nemá tak velký zisk, kritizováno.

„Důvod pro stažení z burzy není“

Jeden u nejvýraznějších minoritních akcionářů ČEZ, investor Michal Šnobr upozorňuje na to, že vláda svým chováním trvale poškozuje a degraduje celou pražskou burzu. „Ztrácíme pomalu leč jistě právo mít vlastní burzu,“ uvedl Šnobr. Podobně v polovině ledna pro Bloomberg promluvil šéf pražské burzy Petr Koblic. Podle něj přežití burzy závisí právě na zásazích politiků do ČEZ. Ten je největší veřejně obchodovanou společností východního křídla EU. Jeho tržní hodnota se pohybuje kolem 514 miliard korun.

Podle Koblice po odeznění energetické krize stát „nemá důvod“ stahovat ČEZ nebo jeho část z burzy.Vládu vyzval, aby přestala usilovat o vlastnictví dalších elektráren, a apeloval na ni, aby prodala část svého 70procentního podílu, a pomohla tak omezit rozpočtový deficit a oživit obchodování na burze.

Bez akcií ČEZ by byla pražská burza podle Koblice pravděpodobně vyřazena z indexů rozvíjejících se trhů a překlasifikována na méně rozvinutý okrajový trh, což by vyvolalo odliv desítek miliard eur. „Celá debata o tom, zda by vláda měla vykoupit menšinové podíly ČEZ, byla naprosto scestná. Nejhorším scénářem, kterému nyní trh čelí, je nějaké rozdělení, kdy by jedna část společnosti ČEZ zůstala na burze, případně s mnohem vyšším objemem volně obchodovaných akcií, zatímco druhá část by byla z burzy vyřazena,“ řekl Koblic.