Praxe potvrzuje, že přítomnost posuzované osoby není až na ojedinělé výjimky nutná, navíc se tak zrychluje celý proces. Pro Echo24 to řekli zástupci jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak ministerstva práce a sociálních věcí. Redakce tento týden přinesla několik svědectví, která ukazují, že dochází ke snížení stupně invalidity či příspěvku na péči, aniž by došlo ke zlepšení zdravotního stavu.

Deník Echo24 tento týden přinesl rozhovor, v němž dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt poukazoval na problematické chování úřadů, které mu oznámily, že se jeho zdravotní stav zlepšil, aniž by to byla pravda.

„Vše běželo v klidu až do loňského podzimu, kdy jsem dostal opět poštou k vyplnění dotazník, jaký je můj aktuální zdravotní stav. Považoval jsem to za nějakou předepsanou, povinnou záležitost. Ke konci prosince mi však přišlo vyrozumění, že zahajují přezkoumání mého stavu, bez dalšího zdůvodnění. A hned v lednu mi sdělili, že se můj zdravotní stav o tolik výrazně zlepšil, že mi zkrátka uznaný stupeň invalidity sníží,“ dodal Forejt s tím, že zažíval bezmoc a šok z chování úřadů.

V souvislosti s příspěvky na péči vznikla dokonce petice na základě dopisu zaslaném ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Jeho autorkou je matka dítěte s poruchou autistického spektra. „Já jako pečující osoba vnímám celý proces kolem neustálého dokazování, že dítě se neuzdravilo a je na tom stejně ba hůře za velmi ponižující a stresující. Celkově za špatně uchopený,“ stojí v dopise. Deník Echo24 opakovaně oslovil ministra Jurečku s žádostí o komentář, bez odpovědi.

Současně byl zřízen Institut posuzování zdravotního stavu, pod který byla začleněna dosavadní agenda lékařské posudkové služby ČSSZ a OSSZ. MPSV také připravilo návrh zákona, jehož cílem je systémové sjednocení všech sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pod hlavičku ČSSZ. Namísto Úřadu práce ČR by tak nově o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením rozhodovaly územní správy sociálního zabezpečení.

„Návrh přináší i řadu opatření směřujících ke zrychlení a zefektivnění správního řízení v návaznosti na digitalizaci. Vyřizování těchto dávek tak bude pro osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny co nejjednodušší. Praxe posuzování bez osobní přítomnosti posuzovaných výrazně zrychluje celý proces. V případě, že dojde k nesouhlasu s výsledným posudkem, je možné využití opravných prostředků,“ dodal Augusta.

Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy probíhá posudkové řízení především u invalidního důchodu zcela anonymně mimo klienta, pouze na základě předložené lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, případně dalších ambulantních specialistů, pokud se jedná o nemoc, která vyžaduje dlouhodobé ambulantní léčení.

„To znamená, že posudkový lékař – dělají to dokonce i vyškolené zdravotní sestry – přečte papíry, klienta vůbec nevidí, neznají jeho prostředí a ani nevědí, co může zhruba dělat. Velmi častá je navíc kombinace několika zdravotních postižení, lidé jsou třeba tělesně postižení a nevidomí. Taková kombinace vylučuje člověka z jakýchkoliv pracovních aktivit,“ uvedl Krása.

„Oni tyto věci vůbec nemají k dispozici, nevědí a rozhodují jenom administrativně. Dokonce mimo klienta, takže on třeba po přiznání invalidního důchodu ani nevidí, že se ho úřad najednou rozhodl znovu posoudit. Najedou zjistí, že byl posouzen a byl mu snížen či odebrán důchod. Nevím o případu, kdy by došlo ke zvýšení invalidního důchodu, vždy je to snížení,“ dodal.