Stínový ministr spravedlnosti Radek Vondráček (ANO) předložil na ústavně-právním výboru návrh, jehož cílem je „zabránit šíření zkreslených či neúplných informací, které mohou narušit presumpci neviny a poškodit pověst osob, jež dosud nebyly pravomocně odsouzeny“. Řekl to pro Echo24. Média obratem o tomto návrhu začala psát ve smyslu, že jde o nový náhubkový zákon, kriticky se k němu vyjadřují také Piráti. Podle Vondráčka jde naopak o ochranu před lynčováním nevinných a ctění presumpce neviny.

Vondráček návrh předložil minulý týden na ústavně-právním výboru při jednání o novele trestního zákoníku. Hlasovalo pro něj 17 z přítomných 18 zákonodárců napříč stranickým spektrem. Vondráček pro Echo24 řekl, že důvodem úpravy je dlouhodobý střet mezi právem na ochranu soukromí, presumpcí neviny a svobodou projevu a tisku. „Navrhovaná změna reaguje na faktickou mezeru v právní úpravě, kdy dochází k únikům informací z trestních spisů do médií, přestože k nim má mít přístup pouze úzký okruh osob s povinností mlčenlivosti,“ řekl Vondráček, který výboru šéfuje.

Cílem novely je podle něj zabránit šíření zkreslených či neúplných informací, které mohou narušit presumpci neviny a poškodit pověst osob, jež dosud nebyly pravomocně odsouzeny. Tento přístup je podle Vondráčka v souladu s rozhodovací praxí Evropského soudu pro lidská práva. Média obratem informovala o návrhu ve smyslu náhubkového zákona. Podporu má ale například i u ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dlouhodobě kritizuje úniky informací z trestních spisů do médií.

Vondráček dodal, že osob veřejného zájmu se tento návrh samozřejmě žádným způsobem nedotkne. „Obavy, že novela znemožní médiím informovat veřejnost o závažných kauzách, jsou neopodstatněné. I nadále bude platit tzv. korektiv veřejného zájmu – v případech, kdy je zveřejnění informací ve veřejném zájmu, například u veřejně činných osob nebo v případech se zásadním dopadem na veřejnost, bude zveřejnění přípustné,“ řekl Vondráček.

Navrhovaná úprava je podle něj rovněž v souladu s dosavadní anonymizační praxí při zveřejňování soudních rozhodnutí dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Neexistuje důvod, proč by ochrana soukromí měla být v přípravném (a neveřejném) stádiu trestního řízení nižší, dodal Vondráček.

„Změna tedy nezakazuje informování o probíhajících trestních řízeních, pouze omezuje možnost zveřejňovat identifikační údaje konkrétních osob v přípravném řízení. Opatření je vedeno snahou o vyvážení práva na informace s ochranou základních práv osob, které se v trestním řízení vyskytují,“ řekl Echo bývalý předseda sněmovny Vondráček.

Kritiky se návrh dočkal například od místopředsedy ústavně-právního výboru Jakuba Michálka (Piráti). „Vondráčkův náhubkový zákon ani neobsahuje zdůvodnění. Byl předložen tajně, aby se o něm veřejnost nemohla dozvědět,“ narážel Michálek na síti X na to, že Vondráček věc nenahrál jako běžný pozměňovací návrh, ale přednesl ji zákonodárcům na výboru. Veřejnost tak nemá přístup k odůvodnění.

U každé jednotlivé trestně stíhané osoby v každé kauze bude podle Míchálka muset každý novinář zkoumat, zda převažuje veřejný zájem nad dalšími kritérii. „Podle judikatury i s ohledem na postavení dané osoby, význam věci a další kritéria. V praxi to znamená, že novinář si bude muset brát ke každé kauze právníka. Zbytečná snaha komplikovat rozkrývání kauz. Problém není, že média píšou o korupčních kauzách, ale že vlády dělají moc málo pro to, aby se kauzy neopakovaly,“ uvedl Michálek. V poslední době se řeší například korupční kauza spojená s nemocnicí Motol. Podle Pirátů by právě v této kauze nemohla padat v médiích konkrétní jména, dokud by nepadala obžaloba.

Další z místopředsedů výboru, poslanec Aleš Dufek (KDU-ČSL), pro Echo24 řekl, že neexistuje jednoduchá odpověď na otázku, kde končí právo na soukromí a naopak začíná právo na informace. „Já bych rozhodně nepřeceňoval to hlasování na výboru. Pan předseda přišel s něčím, co nebylo ani písemně podané, poslanci se rozhodovali na základě nějakého dojmu a teprve teď budou hodnotit, jaké důsledky to reálně může mít,“ uvedl Dufek.

„Je to zásadní střet dvou práv – na ochranu osobnosti a být informován. Myslím si, že právo být informován v případě například politiků přebije právo na ochranu osobnosti, ale to je můj soukromý názor jako právníka. Myslím si, že v případě politiků určitě bude z pohledu zákona nutné výjimku udělat, protože veřejnost má právo vědět, co jako lidmi zvolení veřejní činitelé děláme,“ dodal Dufek.

Sám Vondráček odmítá, že by šlo o „náhubkový zákon“. „Jestliže někdo používá argumentační faul, že se jedná o ‚náhubkový zákon‘, tak já naopak tvrdím, že je to nástroj proti veřejnému lynčování nevinných,“ uvedl Vondráček s tím, že případy korupce a podobných činů tvoří promile případů.

Poukázal na počty odsouzených v různých kategoriích. „Jsou tam vidět jednotlivé trestné činy od roku 2016 do roku 2022. Příklad poškození finančních zájmů EU – celkem odsouzeno 81 osob za šest let. Oproti tomu ublížení na zdraví 14245 za šest let,“ dodal.