Další jednání v Bruselu, další špičkování ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) s jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO). Německo se totiž ve čtvrtek rozhodlo kývnout na českou iniciativu a zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle českého ministra přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Obul se tak do Havlíčka, který mu předpovídal neúspěch. Německo ale Síkela zároveň vyzval, aby hledalo způsoby, jak poplatek zrušit dříve než na začátku roku 2025, o kterém mluvil Berlín.

Síkela už před jednáním uvedl, že Česko požaduje úplné zrušení sporného poplatku. Německý státní tajemník Sven Giegold následně oznámil, že na zrušení poplatku už se dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025.

Aby nezapadlo: Kvůli poplatku, jehož zrušení dnes německá vláda na jednání Rady ministrů v reakci na naši iniciativu oznámila, o mně ještě minulý týden pan Havlžíček lhal, že se mnou Němci vytírají podlahu.

Myslím, že dnešek celkem jasně ukázal rozdělení našich rolí. pic.twitter.com/g4r4p0dPDD

— Jozef Síkela (@JozefSikela) May 30, 2024

„Vzhledem k tomu, že ten poplatek už tady máme dva roky a že jsme upozorňovali na jeho neférovost už delší dobu, tak jsem vyzval naše německé přátele, aby hledali i mimořádné legislativní kroky k tomu, aby ten poplatek mohl být zrušen i dříve,“ řekl Síkela.

Nezapomněl se také pochválit a dloubnout do Karla Havlíčka. „Aby nezapadlo: Kvůli poplatku, jehož zrušení dnes německá vláda na jednání Rady ministrů v reakci na naši iniciativu oznámila, o mně ještě minulý týden pan Havlíček lhal, že se mnou Němci vytírají podlahu. Myslím, že dnešek celkem jasně ukázal rozdělení našich rolí,“ napsal a publikoval satirickou grafiku, na níž Síkela mopem stírá místopředsedu sněmovny mopem z podlahy.

Nedávno totiž Havlíček na brífinku stínové vlády hnutí ANO nešetřil kritikou na Síkelovu adresu. „Poté, co nakoupil za 40 mld. ztrátové plynovody a zvýšil tím cenu regulované složky plynu, nezvládl Jozef Síkela ani další úkol. V Německu si s ním podle očekávání vytřeli podlahu a místo snížení poplatku za transfer plynu, jeho cenu zvyšují...“ uvedl.

Poté, co nakoupil za 40 mld. ztrátové plynovody a zvýšil tím cenu regulované složky plynu, nezvládl @Jozefsikela ani další úkol. V Německu si s ním podle očekávání vytřeli podlahu a místo snížení poplatku za transfer plynu, jeho cenu zvyšují... pic.twitter.com/oNOTlXZnVt

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) May 23, 2024

Není to zdaleka poprvé, co se tito dva politici takto utkali. Havlíček Síkelu kritizuje průběžně, nynější ministr průmyslu zase kritiku odvrací poukazováním na selhání za Havlíčkova působení na ministerstvu.

Transfer za plyn

Poplatek, který má sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, zavedlo Německo v době nedávné energetické krize spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem německého trhu s plynem, minulý týden oznámila, že poplatek se od července ještě zvýší o více než třetinu, a to na 2,50 eura (zhruba 62 Kč) za megawatthodinu (MWh) z nynějších 1,86 eura.

Síkela ještě před dnešním jednáním zmínil, že je potřeba se také zamyslet nad tím, co udělat s penězi, které už Praha zaplatila. Dodal, že osobně vždy dává přednost dohodám před soudy. „Zmínil jsem, že se budeme snažit najít nějakou mimosoudní cestu, a uvidíme, jak se k tomu německá strana postaví. V tuto chvíli je celá záležitost v rukou Evropské komise, která už zahájila určité procesy. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet,“ řekl Síkela po jednání.

I když byli Češi s Němci ohledně tématu poplatku za tranzit ve sporu, na jiném tématu – ukončení závislosti EU na ruských energetických zdrojích – se shodují. Ministr Síkela s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem napsali společný dopis belgickému předsednictví, ve kterém vyzvali k vytvoření pracovní skupiny na nejvyšší úrovni, která se bude zabývat snížením dovozu energetických surovin z Ruska.

„V reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině EU v energetickém sektoru drasticky snížila svou závislost na Rusku. Díky našemu společnému úsilí klesl dovoz fosilních paliv z Ruska do EU o více než 80 procent ve srovnání s rokem 2021. Přesto stále představují z hlediska hodnoty největší podíl na ruském dovozu do EU,“ uvádí se v dopise, který má ČTK k dispozici. „V zájmu naší energetické suverenity a bezpečnosti musíme nadále systematicky omezovat především dovoz plynu a ropy a také radioaktivního materiálu z Ruska,“ dodávají ministři za Česko a Německo.

Iniciativa získala podle Síkely překvapivě širokou podporu, ministerská pracovní skupina tak začne fungovat už v nejbližších týdnech. „Všechny členské státy vnímají, že je neúnosné, jak z morálního, tak strategického hlediska, abychom dále posílali desítky miliard eur do Ruska jako platby za ropu a plyn,“ prohlásil český ministr. Ministerská pracovní skupina bude úzce spolupracovat s komisí a jejím cílem bude připravit taková opatření, která povedou ke snížení dovozu ruských energií do Evropy „pokud možno výrazně dříve, než se plánovalo v roce 2027“.

Členské státy se podle Síkely rovněž shodly, že EU musí přijmout taková opatření, která poškodí toho, proti komu jsou určeny. Tedy nikoli evropské státy a jejich firmy a domácnosti.