Do Prahy se o víkendu sjeli motoristé, stoupenci jedné ze stran, která může mít šanci vstoupit po příštích volbách do sněmovny coby reprezentant voličů nespokojených se současnou vládou. Spíš než jako o politické události se o akci psalo jako o zdařilé show. Tak jsem se podíval. A ano, obrázky se promítaly, dynamicky sestříhané byly způsobem, který mohl oslovit mladšího voliče, zvyklého sledovat videa na sociálních sítích. Jedna věc mě ale na tom „vizuálu“ (nemám to slovo rád) zarazila. I když vlastně neměla. Prolínaly jím padající zelené fragmenty kódu odkazující k filmu Matrix. Na jejich pozadí pak v úvodu promlouvala tvář v masce Guye Fawkese, jež se stala populární díky filmu (a komiksu) V jako Vendetta. Mohlo by se to zdát jako samozřejmá volba pro stranu, která se vymezuje proti establishmentu. U partaje, jež se zároveň zaklíná pravicovostí a taky tradicí i důrazem na národ, by to ale mohlo udivit.

Maska Guye Fawkese, zpoza níž na sjezdu Motoristů zněla obžaloba vlády a evropského establishmentu, patří taky do díla, jež hlásá revoluci. Popularizovali ji členové hackerského hnutí Anonymous, byla užívána demonstranty z hnutí Occupy Wall Street. Ve filmu V jako Vendetta (scénář psaly opět sestry Wachovské) ji nosí tajemný mstitel, který v dystopické Británii bojuje proti diktatuře, jež utlačuje a pronásleduje imigranty, homosexuály a stoupence jiných náboženství, než je křesťanství (např. zakazuje přechovávání Koránu). Neřekl bych, že proti takové vládě by zrovna Motoristé šli do zbraně, ale co já vím.

Nadšení, s nímž strana, jež se hlásí ke konzervativní pravici, přejímá symboly, které patří spíš k revoluční levici, je trochu úsměvné. Na druhou stranu Matrix je skutečně vrostlý do veřejného povědomí, nějakým způsobem vyjadřuje ideologii sebestvoření, lidského božství, všemocnosti vůle člověka odhodlaného emancipovat se od všech daností, jež je pro dnešek charakteristická. Navíc rodící se postliberální pravice nemá svou popkulturu, tak bere, kde se dá – pokusy o vlastní tvorbu na tomto poli často vedou k výsledkům poněkud infernálním. A nakonec, vzpomene-li si člověk na hesla a vůbec ducha radikální levice přelomu tisíciletí, z něhož se zrodily filmy Matrix a V jako Vendetta, překvapeně zjistí, že „nová pravice“ k němu v některých ohledech má docela blízko.