Evropská unie se chystá uvalit daň na dovozy produktů, jejichž výroba za sebou nechává nadměrnou tzv. uhlíkovou stopu. EU tak chce chránit evropské výrobce, kteří musí dodržovat přísná unijní klimatická pravidla, čímž se jim zvyšují náklady a klesá jejich konkurenceschopnost v konfrontaci s dovozy ze zahraničí. Podle serveru Politico však clo představuje zásadní problém pro ukrajinský průmysl, zejména pro tamní ocelárny, které jsou na vývozu do Evropy závislé.

Nové clo má vstoupit v platnost v roce 2026 a v praxi znamená, že evropští dovozci budou muset platit speciální přirážku za import zboží ze zemí, jejichž ekologická pravidla považuje Unie za příliš laxní. Firmy, které mají v úmyslu vyvážet na unijní trh, tak budou muset snížit svou uhlíkovou stopu, nebo si najít nové odběratele. Jinak je čeká ztráta příjmů.

To je však zásadní problém pro značnou část ukrajinského těžkého průmyslu, obzvláště pro tamní hutnictví, jehož výroba je ekologicky extrémně náročná. Ukrajina i kvůli ruské agresi navíc nemá k dispozici mnoho alternativních trhů, než je ten evropský. Ekonomika země tak čelí pohromě.

„Ukrajinu to dostane na kolena,“ varoval před připravovanou daní Jozsef Csapo, vysoce postavený manažer v největší ocelárně v zemi, ArcelorMittal Kryvyj Rih. Podle některých odhadů se ukrajinské hospodářství kvůli clu smrští až o 1,4 miliard amerických dolarů.

Jistou naději pro Ukrajinu však představuje skutečnost, že v rámci unijní legislativy, která clo zřizuje, figuruje i tzv. doložka o vyšší moci. Podle ní je dovoleno udělit výjimku zemím, ve kterých došlo k „nepředvídatelným, výjimečným a nevyprovokovaným událostem, které jsou mimo kontrolu jedné nebo více třetích zemí“. I podle některých autorů cla by ruská invaze na Ukrajinu mezi takové události spadala. EU, která minulý měsíc schválila pro Ukrajinu další balíček finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, logicky nemá zájem tamní průmysl zdecimovat.

Někteří však na Ukrajině přesto volají po přiblížení se evropským výrobním standardům. „Místo toho, abychom ztráceli čas vyjednáváním o odkladu, musíme do roku 2026 přijmout účinné kroky,“ prohlásil například ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.