Nejzbytečnější dálnice v Česku je na Moravě! Šlo to i jinak? Nešlo, lidé dálnice chtějí!
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních.
Pohled na novinku se postupně rozšiřuje přes půl Evropy a projevují se zkušenosti obou šoférů: to, že jeden je zvyklý pohybovat se spíše po slovanském severu a západě, zatímco druhý po slovanském jihu a východě. Každý tedy do debaty přináší jiné, de facto protichůdné zážitky, návyky a závěry. Jak to dopadne?
Sourozenci proberou saské silnice pro motorová vozidla o třech pruzích, kde se dva pruhy na té či protější straně střídají pravidelně po několika kilometrech, což je řešení, které Lukáš považuje za elegantní a u nás málo využívané jako mezistupeň mezi dálnicemi a okresními silnicemi. Hovoří se o tom, že Česko je intenzivně tranzitní země, přinejmenším ve střední Evropě kamiony nepopiratelně přetížená, a že je tedy nové dálnice potřeba stavět, aby se ulevilo stávajícím. Hodnotí se přínos dálniční výstavby v Chorvatsku či v Polsku. Jakub také dodává, že je potřeba počkat s hodnocením využití nových dálnic, než si na ně řidiči zvyknou a začnou po nich jezdit automaticky a bude skutečně zřejmé, jak s novými cesty zacházejí a jak je používají. Jemu samotnému se prý novinka, jež mu stojí za zahradou, paradoxně prozatím vlastně spíše nevyplatí.
Řeč se stočí také na to, kolik dálnic by v Česku ještě mohlo vyrůst a odkud kam. Vyplatila by se jižní dálnice z Plzně do Brna? Anebo okrouhlá dálnice po obvodu země mezi krajskými městy? Dojde také na dopravní značení na dálnicích a cestách v různých zemích, na systémy odpočívek a jejich značení různě po (střední) Evropě. Jakub podrobně přibližuje dálniční systém na Balkáně a vysvětluje, jak jeho rozvoji mimo jiné neprospívá, že půlka poloostrova není součástí Schengenského prostoru – taky se jí přezdívá „černá díra v Evropě“. Zároveň neopomíná připomenout, že našinec dávno odvykl tomu a neumí si kloudně představit, co to znamená čekat na hraniční odbavení na silnici, že to může trvat klidně desítky hodin a že nemalá část Evropanů, vrací-li se domů (na svátky, na prázdniny nebo jen na víkend), toto musí stále pravidelně podstupovat.
Aneb konečně podcast, s kterým se projedete po Evropě sem a tam.