Na změnu se čeká už několik dekád a zdá se, že se neblýská na lepší časy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se skutečně opřel do snahy provést důchodovou reformu, či alespoň zásadnější parametrické změny současného systému, které mohou výrazně zpomalit úpadek penzijního sytému. Jenže se zdá, že nedokázal - nepřekvapivě - přesvědčit opozici, ale příliš ani veřejnost.

Středeční mimořádná schůze započne finální jednání o důchodové reformě ve sněmovně, dochází k němu v situaci, kdy se na jejím celkovém vyznění štěpí samotná vládní koalice a opozice přešla po výbušných rozepřích kolem jednání před několika měsíci do totálního odporu a chce zrušit všechny důležité změny, které reforma přináší. A co je možná i důležitější, podle dosavadních průzkumů odmítají nejzásadnější opatření reformy ve většině i občané. Navzdory tomu, že souhlasí s potřebou změn.

Reforma obsahuje řadu kroků, na některých je dokonce shoda mezi opozicí a koalicí. Ale ty skutečně zásadní pro otázku udržitelnosti důchodového rozpočtu jsou jen tři – zvyšování důchodového věku, snižování růstu důchodů a omezení předčasných penzí. Zatímco to poslední už vláda prosadila dříve, další dvě opatření jsou součástí nynější reformy, kterou zvlášť symbolizuje nyní navrhovaný strop pro růst důchodového věku na 67 letech. A obě tato opatření patří k těm, které lidé v průzkumech zcela odmítají.

Tak kupříkladu v průzkumu CVVM z počátku roku se proti navyšování důchodového věku postavilo 84 % respondentů. I přes další měsíce vysvětlování a kývání na kompromisy v důchodové reformě ukazuje poslední červencový průzkum STEM, že se příliš nezměnilo. I kdybychom se podívali jen na ty, kteří striktně odmítli, nepřeje si podle tohoto průzkumu zvyšování důchodového věku ani snižování nových důchodů přes 60 % lidí. Dalších 20 % je připouští v rámci reformy jen „okrajově“.

Ostrou rétoriku už v současnosti zastává i opozice a to včetně hnutí ANO, které podle průzkumů dlouhodobě s velkým odstupem vede první příčku pro sněmovní volby. Požadavek opozice je nyní prakticky zrušit všechna důležitá opatření navrhované reformy. Opoziční hnutí SPD uvedlo, že zásadně odmítá návrh změn v důchodovém systému navržený vládou, za nepřijatelné má mimo jiné právě zvyšovat věk odchodu do penze nebo snižovat do budoucna její výši.

„Do závěrečného čtení vstupuje takzvaná vládní důchodová reforma, která paradoxně oproti všem očekáváním nepřináší do důchodového systému jedinou korunu navíc, surově poškozuje zejména generaci silných ročníků 60. a 70. let a ve svém důsledku není ničím jiným než diskreditací pojmu reforma,“ uvedla prakticky ve shodě předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová.

Důkazem, že se nejedná o připravenou reformu, ale o seznam nesourodých neprovázaných nápadů, jsou podle ní zásadní změny, které koalice k vlastnímu zákonu na poslední chvíli načetla. Hnutí SPD je podle jeho šéfa Tomia Okamury připraveno jednat o skutečné důchodové reformě, která bude mít dlouhodobý charakter. Za potenciální nové zdroje příjmů pro důchodový účet označil například vyřešení „šedého trhu práce“ a pomoc lidem v exekucích nebo zastavení vyvádění nezdaněných dividend do zahraničí nadnárodními korporacemi.

Koalice zřejmě reformu prosadí díky své většině v Parlamentu. Jenže to pro reformu penzijního systému nemusí příliš znamenat. Nynější snaha se tak sice dostane o „kousek“ dál, je ale klidně možné, že ji potká naprosto stejný osud, jako několik předchozích pokusů o důchodovou reformu. Přijdou volby, s nimi její konec a hledání jiného „zázračného“ řešení.