Kontroly na hranicích se zase stávají běžnou rutinou. Při cestě z Česka narazíte na stálé policejní kontroly na slovenských a od začátku týdne i na německých hranicích, na rakouských a polských zatím pouze namátkově. Důvodem je nárůst počtu zachycených nelegálních migrantů. Panuje také obava, že by v souvislosti s bezpečnostní situací na Blízkém východě mohla Evropa čelit ještě silnějšímu přílivu migrantů.

Kvůli rostoucí aktivitě nelegálních migrantů a zadržených převaděčů v EU zavedlo Česko policejní kontroly na hranicích se Slovenskem už na začátku října. Od pondělí se pak ke stejnému kroku po dlouhém váhání rozhodlo také Německo, a to na hranicích s Polskem, Českem a také Švýcarskem, odkud podle německé policie přichází nejvíc nelegálních uprchlíků. Kontroly na vytipovaných místech hranice s Rakouskem probíhají už od migrační krize v roce 2015.

Jen v září bylo podle německých úřadů na pozemních hranicích se sousedními zeměmi zadrženo celkem 18 251 osob, které nelegálně vstoupily do země. Nejvíc z celkového počtu přišlo z Polska (7075), Rakouska (4518) a Česka (4083). Další zhruba 4 tisíce v námořních přístavech, na nádražích a letištích. Celkem tedy 22 tisíc zadržených nelegálních migrantů za uplynulý měsíc. To je skoro dvakrát tolik co v srpnu. A podle neoficiálních statistik německá policie za letošní rok zadržela zatím 73 980 nelegálních přistěhovalců. Ti pak končí v detenčních zařízeních pro uprchlíky.

Stálé kontroly byly zatím vyhlášeny na 10 dnů, očekává se ale, že je spolková vláda prodlouží, autonomně to může učinit až na dva měsíce. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která doma čelí kvůli tématu migrace kritice, tento krok odmítala řadu týdnů. O zavedení přísnějšího režimu s okamžitou platností informovala v pondělí. „Spolková policie nyní může pružně a podle aktuální situace využívat celý balík opatření v podobě stacionárních a mobilních hraničních kontrol. S oznámením kontrol na české, polské a švýcarské hranici k tomu nyní máme právní oporu,“ řekla. Kontroly by ale podle ní měly mít co nejmenší dopad na běžný provoz na hranicích.

Například na hraničním přechodu Breitenau / Krásný Les na dálnici D8 z Prahy do Drážďan byla už v pondělí večer v jednu chvíli až stovka německých policistů a během prvních hodin hned odhalily několik jednotlivců nelegálně překračujících hranice. Policisté tam odklání dopravu přes odpočívadlo, každé auto ale nekontrolují. Hlídky se soustředí hlavně na nákladní auta, dodávky nebo autobusy. Kvůli hustší dopravě je tak nutné počítat i s možným zdržením. Kolony se ale v první večer kontrol netvořily.

Kromě Německa je nelegální migrace velké téma také v Polsku, které před několika týdny zavedlo stejně jako ČR kontroly na slovenských hranicích. Slovensko se totiž potýká v meziročním srovnání s devítinásobným nárůstem nelegální migrace (na slovenském území bylo za letošek zadrženo už více než 27 tisíc migrantů). V Polsku šlo i jedno z ústředních témat proběhnuvších parlamentních voleb, kde se voliči v referendu vyjadřovali i k otázkám plotu na hranicích s Běloruskem.

V souvislosti s aktuálním konfliktem mezi Izraelem a teroristy z hnutí Hamás ovládajícími pásmo Gazy, které obývá asi 2,3 milionu lidí, panují obavy z další migrační vlny z Blízkého východu. S uprchlíky by k nám totiž mohli přicházet i teroristé. Většina nelegálních migrantů totiž už dnes pochází ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí regionu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki před pár dny řekl, že „válka na Blízkém východě a velká migrační krize znamená obrovské nebezpečí“. „V těch migračních vlnách, které nám hrozí, budou muslimští bojovníci, teroristé, tomu se nedá vyhnout. Jsou to statisíce mladých mužů, kteří se vydají na cestu do Evropy,“ dodal.

Obavy ze současného konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, k němuž už se připojil na straně Palestinců i obávaný libanonský Hizballáh, zmínil také předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož hrozí v Evropě i vyostření napětí mezi stoupenci obou stran gradujícího konfliktu. Pokud budou aktuální boje pokračovat a prohloubí to problémy v blízkovýchodní oblasti, budeme mít podle něj „okamžitě velké obtíže na evropské půdě i kvůli uprchlíkům“.