Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.

Jednání bylo podle Fialy velmi věcné, v dobré atmosféře. Uvedl, že s Michlem jednal také o ozdravném balíčku. „Kroky, které povedou ke snižování deficitů veřejných financí, jsou jednou z cest, jak si poradit s inflací. Některá opatření už fungují, vidíme snižující se ceny, ať už energií, nebo potravin, což je určitě dobrý trend,“ podotkl.

Michl počátkem května před zveřejněním konsolidačního balíčku uvedl, že pokud nebude vládní plán k ozdravení veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. Za inflaci je zodpovědná především ČNB, její guvernér by neměl házet vinu na vládu, reagoval tehdy Fiala a naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.

Koaliční lídři představili podobu konsolidačního balíčku před dvěma týdny. Vláda chce souborem daňových změn a úspor v dotacích uspořit příští rok na výdajích státu 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy Kč, celkem tak snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Podle opozice koalice místo úspor na straně státu více zatíží daněmi některé skupiny obyvatel.

Bankovní rada ČNB na posledním jednání 3. května nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazby beze změn tehdy hlasovali čtyři členové rady, zbylí tři navrhli zvýšení na 7,25 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o jednoznačném záměru držet úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky, který předpokládá první snížení sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Vyšší úrokové sazby působí protiinflačně.