Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).

Studie nicméně upozorňuje, že firmy, které se z Ruska zcela stáhly, se na celkovém obratu vytvářeným zahraničními podniky v Rusku před válkou podílely zhruba 30 procenty.

Obrat zahraničních společností, které v Rusku zůstaly, se v roce 2022 zvýšil téměř o sedm procent, což podle studie zapříčinila především slabší konkurence a větší podíl na trhu.

Některé podniky navíc těží z toho, že se nestaly terčem západních sankcí. To se podle studie týká například ruské divize rakouské společnosti Raiffeisen Bank International (RBI), která nebyla odstřižena od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Studie rovněž upozorňuje, že odchod z Ruska je pro zahraniční podniky čím dále obtížnější, a to zejména kvůli regulačním překážkám. V srpnu 2022 například Kreml zakázal odchod investorů ze strategicky důležitého finančního sektoru a energetiky bez výslovného souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zahraniční podniky, které v Rusku dál působí, tak podle studie čelí velkému dilematu. Na jedné straně stojí regulační překážky a nezanedbatelné riziko znárodnění jejich ruských aktivit, které z odchodu z Ruska činí "obtížný, nákladný a potenciálně riskantní krok". Na druhé straně je však setrvání v Rusku spojeno se specifickými podnikatelskými riziky a "obrovským poškozením pověsti" v domovských zemích, píše APA.