Koaliční TOP 09 chce změnit systém platů poslanců a senátorů. V rámci nedávných ostrých diskuzí o výši platů politiků nebo státních zaměstnanců a obav o udržitelnost přichází s novým nápadem - navázat odměny na kondici veřejných financí. Konkrétně: pokud by zadlužení české ekonomiky překročilo hranici 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), měly by se platy poslanců a senátorů automaticky snížit o 20 procent.

Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Miloš Nový (TOP 09), hlavní autor návrhu, zdůraznil odpovědnost politiků za správu státních financí. „Výše zadlužení je plně v rukou politiků, kteří ho mohou ovlivňovat a za svá rozhodnutí by měli nést plnou odpovědnost,“ uvedl Nový. „Nedává smysl, aby v době, kdy veřejný dluh stoupá, rostly také platy politiků. Chceme tím poslance a senátory motivovat, aby kladli větší důraz na zdravé veřejné finance a vyrovnané rozpočty.“

Podle návrhu by se mechanismus snižování platů aktivoval automaticky, pokud by Národní rozpočtová rada vyhlásila, že zadlužení přesáhlo 50 procent HDP. Toto opatření by mělo platit alespoň do doby, než se zadlužení opět sníží pod tuto hranici.

„TOP 09 zůstává stranou, mezi jejíž hlavní priority vždy patřila rozpočtová odpovědnost. Návrh, aby politici pocítili ekonomický vývoj v zemi i vlastní kapsou, odráží principy naší politiky, které máme jako TOP 09 zakotvené v DNA,“ říká předseda poslaneckého klubu Jan Jakob. Už ale odmítá podobně stavět návrh i v případě státních zaměstnanců, řekl redakci.

Kritika a obavy opozice

Návrh okamžitě vyvolal ostrou kritiku z řad opozice, zejména z hnutí ANO. Alena Schillerová, bývalá ministryně financí, jej označila za pokrytecký a účelový.

„Vyprskla jsem smíchy, že s tímto návrhem přichází zrovna TOP 09, jejíž ministr financí Kalousek zvýšil veřejný dluh za pouhých šest let o dvě třetiny, z 27,2 procenta v roce 2007 na 44,1 procenta v roce 2013. Tato vláda nás navíc zadlužuje třikrát rychleji, než naše vláda, covid nevyjímaje,“ uvedla pro Echo24 Schillerová. Podle ní by taková logika vedla k tomu, že by politici TOP 09 už neměli vůbec žádnou výplatu a naopak by měli za své působení v politice platit.

Schillerová dále upozornila na možná úskalí tohoto návrhu. „Je vidět, že v té straně už nezbyli vůbec žádní lidé, kteří by aspoň trochu rozuměli ekonomice nebo veřejným financím. Pokud by politici chtěli snížit zadlužení, mohli by být motivováni k nepopulárním opatřením, jako je zvyšování daní nebo omezování investic do školství, zdravotnictví a dalších klíčových oblastí,“ varovala. Taková politika by podle ní mohla mít negativní dopad na kvalitu veřejných služeb a dlouhodobý rozvoj země.

Podpora a vyhlídky přijetí

Zatímco někteří koaliční partneři TOP 09 návrh přivítali, jiní vyjádřili obavy o jeho reálnost. Michael Kohajda z KDU-ČSL návrh označil za „zajímavý a hodný podpory“. „Osobně jej rád podpořím, ale nemyslím si, že bude přijatelný pro opoziční poslance, jejichž dlouhodobým cílem je rozdávat na dluh. Oni se určitě takto ‚trestat‘ za svou politiku nenechají,“ poznamenal Kohajda.

Návrh skepticky přijímají i někteří odborníci na veřejné finance. Ekonomové upozorňují, že navázání platů politiků na míru zadlužení může vést k nečekaným důsledkům, například k tomu, že se politici budou vyhýbat potřebným investicím nebo přijímat opatření s krátkodobými výsledky jen proto, aby se vyhnuli snižování platů.

Širší dopady

Zákon o platech ústavních činitelů byl předmětem změn po květnovém rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil platnost stávajícího koeficientu pro výpočet platů s platností od příštího roku. Ústavní soud konstatoval, že snížení soudcovských platů odporovalo ústavnímu pořádku. Tato situace donutila politiky hledat nové mechanismy pro výpočet platů, přičemž některé strany volají po automatických úpravách navázaných právě na ekonomické ukazatele.