Příměří ve válce na Ukrajině zavládlo za tři roky konfliktu jen jednou. Nastupující americký prezident Donald Trump chce však konflikt po svém nástupu do úřadu rychle vyřešit. K možnému jednání právě s Trumpem vyjádřil pozitivně i ruský prezident Vladimir Putin a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno uvedl, že Rusko je blízko naplnění svých cílů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jak územní ústupky, tak aby se o osudu Ukrajiny jednalo bez Ukrajiny. Zároveň však v minulých týdnech připustil, že Ukrajina nedosáhne řešení konfliktu silou, ale diplomatickými prostředky. Bude rokem 2025 rokem diplomacie?

Ukrajina se už ruské invazi brání třetím rokem. Letos se jí sice podařilo provést ofenzivu u Kursku a poprvé od druhé světové války se tak Rusko bránilo invazi na své území, na dalších frontách však Ukrajina postupně ale soustavně ztrácí. A v posledních měsících se Ukrajině nedaří dostatečně nahrazovat ztráty na frontě. Ukrajinský prezident už delší čas čelí zahraničnímu tlaku, aby Ukrajina povolávala i 18leté, to však jako vysoce nepopulární krok ukrajinský prezident Zelenskyj odmítá, i když legislativa pro snížení mobilizačního věku je už nachystaná.

Letos na začátku roku ztratila pozice ve strategické Avdijivce a ruští vojáci postupně postupují Donbasem. V posledních dnech se množí též zprávy o tom, že se ruská armáda blíží k dobytí Pokrovsku, který je klíčovým zásobovacím uzlem Ukrajinců na Donbasu. Podle Newsweeku se Rusům daří i pomalu získávat zpět území i v Kurské oblasti, které Vladimir Putin chce podle serveru získat zpět do inaugurace Donalda Trumpa. Údajně už Ukrajinci přišli o polovinu ruského území, které v Kursku od léta dobyli.

Právě nástup nové administrativy ve Spojených státech může být pro vývoj konfliktu klíčový. Trump v minulosti mluvil o tom, že konflikt na Ukrajině rychle vyřeší. Nedávno ostře zkritizoval využívání amerických raket dlouhého doletu na cíle v Rusku, které Ukrajině nedávno umožnila Bidenova vláda, jako eskalaci konfliktu. Zároveň však v minulosti mluvil i o možnosti, že Ukrajinu vyzbrojí, pokud nebude Vladimir Putin ochoten jednat.

V souvislosti s Trumpem je často zmiňován takzvaný Kellogův plán. Ten navrhl jeho poradce z prvního období Keith Kellog, kterého Trump hodlá jmenovat speciálním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko. Kellog navrhuje tlak na obě strany konfliktu a vychází tak vstříc Trumpově strategii „Míru skrz sílu“. Zároveň Kellog mluví o zmrazení současného konfliktu, aniž by se Ukrajina oficiálně vzdala v budoucnu snah o návrat ztracených území. Rusko by podle tohoto plánu mělo být motivováno závazkem, že Ukrajina v dohledné časové době nevstoupí do NATO. Paradoxně Kellog, jako jeden z mála v okruhu Donalda Trumpa, ocenil povolení využívat americké rakety dlouhého doletu v Rusku. Podle něj to dává „Trumpovi větší páku“ v budoucích jednáních.

O tom, že nevyzpytatelnost Donalda Trumpa má na konflikt vliv, svědčí i reakce obou válčících stran v posledních týdnech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce po zvolení Trumpa ocenil jeho „silné odhodlání konflikt na Ukrajině ukončit“. Uvedl to po setkání s Trumpem, které zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Krátce po zvolení se z Ukrajiny ozývaly hlasy oceňující změnu kurzu, oproti Bidenově vládě, která podle Kyjeva dodávala pomoci málo a pozdě.

Jak na příchod Trumpa do funkce zareaguje Rusko? Putin o Krymu a Doněcku jednat nehodlá, to považuje Moskva za hotovou věc. Nicméně ani Donbasu zcela Rusové neovládají, sice zde nejrychleji postupuje jejich ofenzíva, ale okupuje "jenom" asi 80 % území. V Záporoží a Chersonské oblasti jsou ruské zisky menší a Rusko neovládá oblastní metropole.

Z Ruska však začíná zaznívat, že se blíží naplnění svých cílů. "Situace na frontě je v neprospěch Kyjeva. Strategická iniciativa ve všech zónách patří nám. Jsme blízko dosažení našich cílů, zatímco ukrajinské ozbrojené síly jsou na pokraji zhroucení," uvedl tento měsíc šéf ruské civilní rozvědky Sergej Naryškin.

V posledních dnech pak reagoval i ruský prezident Vladimir Putin. Ten uvedl, že je v souvislosti s příchodem Trumpa „připraven k jednání.“ To ostatně potvrdil 22. prosince i sám Trump. "Prezident Putin řekl, že se se mnou chce setkat co nejdříve," uvedl Trump. Některé země, mezi nimi Turecko, už nabídly Washingtonu a Moskvě možnost uspořádat tam summit.

Ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj minulý týden poskytl rozhovor deníku Le Parisien. V něm odpovídal i na otázky kolem současného stavu konfliktu na Ukrajině a jeho budoucnosti. Uvedl v něm například, že Donaldu Trumpovi řekl, že nechce, aby nebyl konec konfliktu uspíšen na úkor Ukrajiny. V rozhovoru však zároveň připustil, že Ukrajina, i když se okupovaných území, dle ústavy nemůže vzdát, je silou zpět nezíská. "Tato území jsou nyní de facto pod kontrolou Rusů. Nemáme sílu je získat zpět. Můžeme se jen spolehnout na diplomatický tlak mezinárodního společenství, který Putina přinutí k jednacímu stolu," uvedl Zelenskyj v rozhovoru na otázku, zda by se Ukrajina byla ochotna byť dočasně vzdát Krymu či Donbasu.

V rozhovoru si také postěžoval na pomalé dodávky zbraní a odmítl, aby o členství Ukrajiny v EU či NATO rozhodoval Putin. Zároveň zdůraznil nutnost bezpečnostních garancí. „Dnes máme s našimi partnery pouze dvoustranné záruky vojenské a finanční podpory. Ale pokud se Putin vrátí se svými miliony mužů, budeme se opět bránit sami? Budeme se dívat, jak umírají naše ženy a děti? Nejde o vstup do NATO, ale o zajištění naší vlastní bezpečnosti.

Nezáleží na tom, kdo stojí před vámi. Jde o to, v jakém jste stavu, když vyjednáváte. Nemyslím si, že jsme ve slabé pozici, ale nejsme ani v silné. Jsme v NATO? To nevíme. Budeme součástí Evropské unie? Ano, v budoucnu, ale kdy? Sednout si s Putinem za těchto podmínek by znamenalo dát mu právo rozhodovat o všem v naší části světa,“ uvedl Zelenskyj, s tím, že nejprve mít na stole mírový plán.

O řešení konfliktu mluví samozřejmě i evropští politici. Minulý týden generální tajemník NATO Mark Rutte pozval do své rezidence v Bruselu řadu evropských politiků, včetně ukrajinského prezidenta k jednáním o další vojenské podpoře Ukrajiny. Během jednání však měla zaznívat i možnosti podpory Ukrajiny v době míru. Rutte však zároveň zdůraznil, že klíčové je pomoci Ukrajině být v co nejlepší pozici pro případná jednání. "Nyní bychom se měli soustředit na to, abychom zajistili, že Ukrajina získá silnou pozici," řekl Rutte ve středu a naznačil, že je předčasné říkat, zda se evropské mírové síly budou podílet na jakékoli budoucí dohodě. O vyslání mírových sil mluvil v minulosti francouzský prezident Emmanuel Macron. "Pokud nyní začneme mezi sebou diskutovat o tom, jak by dohoda mohla vypadat, Rusům to velmi usnadníme," ohradil se vůči těmto dohodám Rutte.