Polský prezident Andrzej Duda chce v zemi rozmístit vedle amerických i francouzské jaderné zbraně. „Věřím, že můžeme přijmout obě řešení,“ uvedl Duda v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg s tím, že francouzský jaderný arzenál by skutečně mohl pomoci chránit Polsko. Myšlenka o rozmístění francouzských jaderných střel v Polsku zřejmě souvisí s případným omezením vojenské angažovanosti Spojených států v Evropě a tím i menší pravděpodobností dislokace amerických jaderných zbraní v Polsku.

Duda, který už dříve vyzýval k rozmístění některých amerických jaderných zbraní v Polsku jako odstrašení proti ruské agresi, nyní uvedl, že i francouzské hlavice by mohly posílit polskou obranu. „Tyto dvě myšlenky si navzájem neodporují a nejsou si protichůdné,“ řekl prezident.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl rozšířit tzv. francouzský jaderný deštník nad evropské spojence, v souvislosti s obavami, že by se Rusko mohlo jednoho dne zaměřit z Ukrajiny, kterou napadlo v roce 2014 a znovu v roce 2022, na východní křídlo Evropské unie.

Francie, která má přibližně 300 jaderných hlavic, je jediným členským státem EU, který těmito zbraněmi disponuje, a zároveň jedním ze tří členů NATO s jaderným arzenálem – spolu se Spojenými státy a Velkou Británií.

Polsko a Dánsko již dříve vyjádřily ochotu využít francouzské jaderné ochrany. V březnu uvedl polský premiér Donald Tusk, že Polsko „vážně jedná“ s Francií o této možnosti, uvedl deník Politico.eu.

Výroky prezidenta Dudy však nezaznívají poprvé. Již v dubnu 2024 prohlásil, že Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně USA v rámci programu NATO Nuclear Sharing. Reagoval tak na podle něj rostoucí bezpečnostní hrozbu ze strany Ruska, včetně rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku a militarizace Kaliningradu.

Duda zdůraznil, že Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, pokud by se spojenci v NATO rozhodli je rozmístit na jeho území. Tato připravenost je součástí širší strategie posílení bezpečnosti východního křídla NATO, uvedl server France24.

Kromě toho prezident zmínil možnost rozšíření francouzského "jaderného deštníku" jako alternativy k americkému odstrašení. Tato myšlenka získala na významu v souvislosti s obavami o budoucí angažovanost Spojených států v evropské bezpečnosti a tím i menší pravděpodobnosti, že USA jaderné zbraně v Polsku rozmístí.

Varšava v posledních letech výrazně posílila své konvenční ozbrojené síly v reakci na ruskou agresi. Její armáda nyní čítá 200 000 vojáků, což ji činí největší v EU — a Polsko doufá, že v příštích letech vybuduje armádu o síle půl milionu vojáků.