Srpnová inflace v České republice dosáhla meziroční hodnoty 2,2 procenta a překonala očekávání trhu, který předpokládal, že inflace zpomalí na dvě procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta. Za tímto vývojem stály zejména potraviny, alkohol a tabák, jejichž zdražení převážilo nad poklesem cen pohonných hmot.

Analytici se shodují, že hlavní příčinou nečekaného růstu inflace byly potraviny. I když některé základní potraviny jako mouka, mléko nebo vejce meziročně zlevnily, jiné položky naopak zdražily. „Předpoklad, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v srpnu vrátil na dvě procenta, se nenaplnil. Nižší ceny pohonných hmot nedokázaly kompenzovat meziměsíční zdražení potravin, alkoholu a tabáku a pokračující růst cen v oddílu rekreace a kultura,“ upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Šéf Svazu obchodu a cestovného ruchu Tomáš Prouza kritizuje novou vládní vyhlášku, která omezuje dovoz potravin a zvyšuje byrokratickou zátěž pro dovozce, čímž vede k vyšším cenám pro české spotřebitele. Zmiňuje, že vyhláška je v rozporu s evropským právem a Evropská komise opakovaně žádala její zrušení. Vládní politika podle něj chrání velké zemědělce a potlačuje konkurenci, což se negativně odráží na cenách potravin. Navrhované změny označuje za kosmetické a neřešící podstatu problému.

„Inflace v Česku zůstává nízká díky dalšímu poklesu cen potravin. A mohla by klesat i dál, kdyby vláda více podporovala konkurenci a nebála se Česko víc otevřít. Zatím bohužel konkurenci záměrně omezuje,“ míní.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) sice ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně klesly o 1,8 procenta, ale jejich pokles se zpomalil. Například mouka zlevnila o téměř 11 procent, ale to je méně než v červenci, kdy pokles činil přes 15 procent. Ceny mléka, sýrů a vajec klesly o 3,7 procenta, což je výrazně menší pokles než červencových 7,1 procenta. Naopak výrazně zdražilo máslo, jehož cena vzrostla o více než pětinu, a čokoládové výrobky podražily téměř o pětinu. Nealkoholické nápoje také zaznamenaly růst cen, a to o čtyři procenta.

Jan Bureš z Patria Finance upozorňuje, že růst cen potravin může negativně ovlivnit výhled pro jádrovou inflaci, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií. „V cenách potravin výrazněji zdražily mléčné výrobky a překvapivě vyšší byly i ceny ovoce. Pro další vývoj inflace je nepříjemnou zprávou zesilující inflační momentum u imputovaného nájemného,“ uvedl Bureš. Tato virtuální položka, která odráží náklady vlastnického bydlení, se podílí na růstu inflace, přičemž imputované nájemné vzrostlo o více než 3 procenta a má významnou váhu ve spotřebitelském koši.

Ceny bydlení a energií: Další inflační tlak

Vedle potravin přispěly k růstu inflace i náklady na bydlení, zejména v oblasti tepla a teplé vody. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil zdůrazňuje, že zdražení v tomto sektoru souvisí se stále doznívajícím růstem cen energií. „Poněkud svižnější, než by bylo obvyklé, bylo zdražování v oddíle bydlení, ovšem zde se promítlo zdražování tepla a teplé vody, což je zřejmě ještě dozvukem proběhnuvšího posunu cen energií na nový vyšší normál,“ vysvětlil Hradil.

Zároveň však upozornil, že současný růst inflace není důvodem k panice. „Nepředpokládáme, že by hrozilo opětovné vzedmutí inflace. Nákladové podmínky zůstávají po předchozím zdivočelém období rozkolísané, což může způsobovat výkyvy oběma směry,“ dodal Hradil. Podle něj bude meziroční inflace na konci roku opět růst, částečně kvůli nízkému srovnávacímu základu z loňského roku.

Inflační tlaky u služeb přetrvávají

I když inflace potravin a energií je v současné době hlavním faktorem růstu spotřebitelských cen, nelze opomenout ani oblast služeb. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozorňuje, že zde inflace zpomaluje jen velmi pomalu. „V oblasti služeb inflační tlaky odeznívají pomalu, když meziročně ceny služeb vzrostly o pět procent a jejich meziměsíční růst o 0,5 procenta byl vyšší, než je dlouhodobý srpnový průměr,“ uvedl Seidler.

To potvrzuje i vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá, která uvedla, že srpnový vývoj cen byl ovlivněn zejména kombinací zdražování potravin a stabilně vysokých cen služeb. „Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta,“ upřesnila Šedivá.

Analytici se shodují, že současná inflace pravděpodobně nebude překážkou pro Českou národní banku, aby pokračovala ve snižování úrokových sazeb. V srpnu ČNB zpomalila tempo uvolňování měnové politiky, když snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Předtím banka čtyřikrát snížila sazbu o půl procentního bodu.

„Tento vývoj inflace by neměl být překážkou v dalším snižování úrokových sazeb. V pořadí důležitosti problémů se před inflaci dostal anemický růst ekonomiky,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom Deloitte. Přestože inflace byla vyšší, růst ekonomiky zůstává slabý, a to by mělo dát ČNB prostor k dalšímu snížení sazeb.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka lze v nejbližších měsících očekávat inflaci kolem současných hodnot, ale s koncem roku by mohla opět mírně vzrůst. „V nejbližších měsících se nejspíš inflace udrží velmi blízko současných hodnot, avšak s koncem roku se začne opět zvyšovat. Bude to ovšem spíš taková hra čísel způsobená nízkým srovnávacím základem z konce loňského roku,“ uvedl Dufek.