Ministr životního prostředí Petr Hladík o expanzi OZE, klimatické změně a vývoji v KDU-ČSL

Jsme hrází proti populistům

Ministr životního prostředí Petr Hladík o expanzi OZE, klimatické změně a vývoji v KDU-ČSL
Jsme hrází proti populistům

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany, v průzkumu Medianu teď obdržela 2,5 procenta, což je téměř na hranici statistické chyby.

Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík. Kromě toho, že do nějaké míry reprezentuje mladší straníky, vystupuje i jako garant nového směřování KDU-ČSL. Ta se v rámci české politiky staví do čela boje proti klimatické změně. Může to lidovce pokropit živou vodou?

Pane ministře, pořád ještě se mluví o večírku ministra Jurečky. Už se to nějak vyvinulo? Předsunete sjezd z podzimu na dřívější dobu?

V pátek 26. ledna se uskuteční celostátní konference, což je nejvyšší orgán lidové strany mezi sjezdy. Konference právě bude rozhodovat, jestli sjezd konat podle původního plánu na podzim, nebo na jaře.

Pro co budete vy?

Já osobně nemám problém s konáním sjezdu na jaře. Ale jsme demokratická strana, budeme hlasovat.

A kdybyste to měl odhadnout, bude za půl roku Marian Jurečka ještě předsedou?

To nedokážu předjímat, bude záležet hlavně na něm samotném, zda bude obhajovat.

Vy sám se považujete za přirozeného adepta na místo předsedy?

Jsme od toho ještě hodně daleko, tím pádem je to pořád spekulativní poloha. Ale pokud předseda nebude obhajovat, tak je logické, aby každý z místopředsedů o své kandidatuře přemýšlel.

Díval jsem se teď znovu na předvolební průzkum z podzimu 2021, v němž byly rozpočítané hlasy pro jednotlivé strany koalice Spolu. Tehdy lidovcům vycházelo 3,8 procenta. Dnes v průzkumech oscilujete mezi třemi a dvěma procenty. Jak si vysvětlujete, že už tak malá podpora KDU-ČSL za poslední dva roky dál klesla?

Určitě dnes nejsme v dobré pozici. Je naším jasným úkolem získat zpět větší důvěru občanů České republiky – jak ve vládu jako celek, tak pro KDU-ČSL. Tak aby se k nám zpátky vrátili voliči, které jsme nějakým způsobem ztratili, kteří dnes tak úplně nevěří, že jsme tou správnou volbou. K tomu musíme jasně ukázat směr, kudy má díky lidovcům jít Česká republika v rodinné politice, v oblasti zájmu o rodiče, v ochraně životního prostředí, zajištění dostupné péče, kvalitních a levných potravin, taky bydlení pro mladé, dostupných škol a školek.

A čím tedy je dán váš současný preferenční útlum?

Jsme v polovině volebního období a máme za sebou celou řadu reformních kroků. Je ostatně docela přirozené, když v polovině mandátu preference nejsou tak vysoké. Pokles nepostihl z koalice jen nás, byť já se samozřejmě dívám hlavně na naši stranu. Co je důležité – my lidovci musíme znovu ukázat, že jsme tady pořád jako strana pro lidi, kteří chtějí, aby se dobře žilo jim a ještě i jejich dětem a vnukům. Že jsme strana středová, která má na zřeteli dlouhodobou stabilitu České republiky.

Petr Fiala vám i topce, řekl bych, vychází dost vstříc. Čím myslíte, že jste pro ODS i s dvěma třemi procenty tak zajímaví? Přece kdyby vás nechali plavat, tak se jako jejich stranická konkurence ocitáte mimo sněmovnu.

Každá z tří stran koalice Spolu má trošku jiné vnímání světa a trošku jiné priority, ale na středopravém spektru celkově naše spolupráce funguje výborně. Myslím, že všechny tři strany vnímají, že v dnešní době je spíš lepší naše spolupráce než větší rozdělování a vymezování se vůči sobě. Vidíme na Slovensku, kam vzájemný boj středopravých stran může vést.

Kam může vést?

K naprosté marginalizaci středopravé politiky a naopak k velkému nástupu levice a populistů a také nacionalistů.

Je riziko nástupu populistů a nacionalistů dnes řádově vyšší než během posledních dvaceti třiceti let?

Tak se rozhlédněte kolem. My určitě nechceme jít cestou ani Maďarska, ani Slovenska. A ta cesta u nás hrozí. Pokud vyhraje ANO a SPD, tak ano, půjdeme cestou Maďarska a Slovenska.

Co by to konkrétně znamenalo, vydat se cestou Maďarska?

Větší centralizaci moci. Ovládnutí médií. Jednoznačné podmanění si celé řady rozhodovacích procesů, jinými slovy politizaci státní správy. Tendence k nedemokratické politice. Z Maďarska celá řada investorů odchází.

Co vím, Orbánovo Maďarsko má větší příliv zahraničních investic než Česká republika.

Znám několik českých podnikatelů, kteří z Maďarska odešli. Nelíbí se jim nejednoznačné, nepředvídatelné podnikatelské prostředí. A jeho politizace.

Loni na podzim měli lidovci programovou konferenci, načež se v médiích objevily titulky, že velkými tématy strany budou rodinná politika, bezpečnost a obrana a taky klimatická politika. Ta mi u vás připadá mezi prioritami jako novinka. Nebo se pletu?

My jsme jediná politická strana v zemi, která neaktivistickým a nealarmistickým, ale naopak hodnotovým způsobem řeší ochranu klimatu, klimatickou změnu. A řeší především adaptaci obcí, měst, volné přírody a krajiny na jev, který je naprosto nezpochybnitelný. Tedy na změnu klimatu. Dnes narozené děti všechny zažijí rok 2100. A v roce 2100 Země bude vypadat jinak, bude teplejší a výrazně sušší, bude zažívat větší extrémy, častější výkyvy počasí včetně srážkových úhrnů. Odpovědností České republiky, všech následujících vlád, je řešit klimatickou změnu a její dopady. Pro lidovce je to velká hodnota, opravdu. My sami sebe považujeme za stranu s dlouhodobou vizí. I proto šlo ministerstvo životního prostředí nám.

Takže to nebylo tak, že by na vás resort životního prostředí v koaličním rozpočítávání zbyl?

V žádném případě. My jsme ho chtěli, protože my se opravdu jako jediná z parlamentních stran ochraně životního prostředí věnujeme, před celostátní úrovní už jsme se mu věnovali na krajské a obecní úrovni. Máme nejvíc komunálních politiků, kteří dělají ochranu životního prostředí takříkajíc v terénu. Jsou to lidovci, kdo rozjíždějí komunitní energetiku, jsou to lidovci, kdo aplikuje nové principy v energetice. Náš úspěšný starosta ze Slatiňan na Hané Ondřej Mikmek jako první spustil ve své obci celou řadu inovativních projektů v energetice. Vás možná takto postavené priority překvapují. Ale my vycházíme z jednoduché lidovecké hodnoty, z vědomí, že nám Země byla svěřena, že za ni máme odpovědnost a že ji budeme předávat příštím generacím.

A co že jste to objevili teď? Zelení o tom u nás mluví třicet let, topka řekněme deset.

Dobře, tak se pokusím popsat vám rozdíl mezi pojetím zelené politiky stranami zelených a naší stranou. Zásadní rozdíl je, že my k věci nepřistupujeme aktivisticky a alarmisticky. Všechny zelené strany v Evropě do toho jdou alarmisticky a víceméně říkají: Zachraňme planetu i za cenu, že po té záchraně už by na ní nežil člověk. My vycházíme z úplně jiného předpokladu. Podle nás má člověk dostatek rozumu, vůle a možností, aby klimatickou změnu uměl zvládnout.

A co jsou ty aktivistické polohy, do kterých vy už byste nešli?

Když třikrát čtyřikrát vyhrotíte nějakou situaci a vyhlásíte: Jestliže teď rychle neuděláme krok A, nastane situace B – a ono se to B nestane čtyřikrát a nestane se ani popáté, stáváte se nedůvěryhodným.

Jako když u nás před čtyřmi lety mělo vyvrcholit pětisetleté sucho, načež začalo pršet?

Například. Pro mě je naprosto zásadní čerpat z aktuálního vědeckého poznání a systémově, krok za krokem, dokázat měnit jak v české energetice, tak v teplárenství a dopravě náš průmysl, výrobu, služby, celé hospodářství, vlastně celý náš dosavadní způsob života.

A co je to aktuální vědecké poznání, zprávy Mezivládního klimatického panelu IPCC? To asi se Zelenými sdílíte, tento klimatologický výklad středopravicové strany v Evropě vesměs od zelených přejaly.

Například IPCC. Ale v Česku máme Czechglobe, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd a další a další.

Existuje podle vás nebezpečí, že dnešní klimatologie je „cinknutá“, třeba proto, že dostává od státu granty s implicitním politickým zadáním?

Nešiřme hoaxy. To se jako všichni politici světa shodli, že budou dávat klimatologům zadání, aby ti jim dávali výstupy, a tím oni, klimatologové, motivovali ony politiky? Vy zpochybňujete klimatickou změnu?

Tak nějaká klimatická změna se děla vždycky. Jde o to, jestli je posledních sto let bezprecedentních, nebo ne. To já nevím.

Klimatická změna je jednoznačná. Česká republika se od počátku průmyslové revoluce, což je nějakých dvě stě let a kousek, přičemž měření v Klementinu máme delší, oteplila o víc než dva stupně.

Asi víte, že v druhé polovině 19. století skončila v Evropě malá doba ledová, a je logické, že po malé době ledové se otepluje.

Nemáme historické záznamy, že by v Čechách někdy bylo tepleji než teď. A i kdyby, i kdyby teorie, které tu nadhazujete, byly pravdivé, tak kolik tehdy žilo na planetě lidí? Řádově méně. Z toho vyplývá, že se můžeme dostat na hranu, že tato planeta se stávajícím hospodářstvím neuživí 11 miliard lidí vodou, potravinami bez adaptace našeho chování. Jmenujte mi jediného českého vědce, který se domnívá, že neexistuje klimatická změna. Mně je 39 let, takže si přesně pamatuji, jaké změny už proběhly. Jsou to změny postřehnutelné lidským okem, normálním měřením: počet mrazivých dní v roce, délka zámrazu, výška sněhového sloupce. Máme výrazně teplejší zimy, než jsme měli ještě před třiceti lety.

Já si pamatuji na oscarový film Ala Gorea Nepříjemná pravda. Ten je z roku v roce 2006 a s odvoláním na vědu se v něm sděluje, že za pár let bude Arktida v létě roztátá. Není.

Celosvětově se teplota zvedla o 1,1 stupně Celsia, ale velmi rozdílně v jednotlivých částech zeměkoule. Asi nedokážeme zpochybnit to obrovské množství vody odtáté z ledovců, které ještě před třiceti lety byly větší. Nic z tohohle asi nedokážeme zpochybnit. Vědecké poznání o tom, že právě skleníkové plyny jsou tou příčinou oteplování, ať už se to týká oxidu uhličitého, nebo metanu, je solidní.

To ještě není vědecké poznání, ale vědecká hypotéza.

To se nezlobte, to není hypotéza, to je potvrzený fakt. Jsem docela v šoku, jakou celou řadou dezinterpretací jste ovlivněn. Koncentrace skleníkových plynů má přímý vliv na teplotu. Koncentrace skleníkových plynů se dá měřit. My víme, kolik je v atmosféře oxidu uhličitého, kolik metanu. CO2 i metan jsou v atmosféře přirozené plyny. Nicméně i když se oba dva plyny do atmosféry dostávají přirozeným způsobem, tak kromě toho jsou i ve velkém vypouštěny při spalování fosilních paliv. Ale zároveň se musíme soustředit na ty zásadní a důležité věci, což je vedle mitigace i adaptace, snaha se přizpůsobit. A ne jen bubnovat poselství, že jestli do deseti let u nás všichni nepřestanou jezdit autem, tak se celý svět zhroutí. Musí to být realistický popis světa a realistická řešení v rámci technologií, co jsou k dispozici. Před třiceti lety jsme neměli ani fotovoltaiku, ani tepelná čerpadla, ani větrníky. Stejně jako za dalších dvacet let budeme mít nové technologie, které si dnes ani neumíme představit.

Za vlády Fialova kabinetu bylo se státní podporou osázeno fotovoltaikou 120 tisíc střech, přičemž v programovém prohlášení vlády se mluvilo o 100 tisících. Při nastoupeném tempu se za této vlády osází hodně přes 200 tisíc střech. To znamená, že tento bod budete mít splněn na 200 procent. Berete to za pozitivní výkon vlády?

Stoprocentně.

A existuje nějaká souvislost mezi expanzí fotovoltaiky a růstem regulované složky ceny elektřiny?

Žádná fotovoltaika z těch 120 tisíc osázených střech nezdražila lidem elektřinu ani o korunu. Naopak jim šetří peníze, díky samovýrobě a samospotřebě v daném místě. Kdybychom už dnes měli moderní zákony a moderní energetiku, která se bude opírat o jádro a obnovitelné zdroje, tak spotřebitelé budou platit míň. Protože ale máme energetiku ještě pořád postavenou na uhelných zdrojích, tak cena proudu z uhelných elektráren roste. Dalším důvodem pro růst té regulované složky je zastaralá legislativa. Bývalá, tedy Babišova vláda měla za úkol už před třemi lety umožnit jak komunitní energetiku, tak agregaci, akumulaci a flexibilitu, což je předpoklad pro jednodušší řízení sítě. Oni to neudělali. Komunitní energetiku jsme prosadili až my teď. Akumulace, agregace a flexibilita se právě projednává. Napravujeme babišovské resty.

Pořád mi není jasné, jak by takové zákony v reálné energetice mohly stlačovat cenu.

Dnes se rozvodná soustava musí řídit jako celek, ale do budoucna bude moci být řízena po jednotlivých uzlových bodech. Budou do ní moci být zapojeny levnější akumulace, například baterky. Dnes nemůžeme legálně zapojit baterky do soustavy na vyrovnávání spotřeby. A nemůžeme flexibilně řídit zdroje výroby a zdroje spotřeby. Přitom váš mrazák nepotřebuje, aby kompresor běžel v každé své části každý okamžik. Váš mrazák dokáže klidně tři hodiny denně neběžet a pak zase zapnout. Říká se tomu flexibilní řízení některých zdrojů spotřeby. Schválně jsem dal příklad s tím mrazákem, protože teď si stejný princip představte u větších zdrojů v průmyslu a jinde.

Proč tedy energetici a dispečeři varují, že přechod na tuto takzvaně chytrou energetiku si vyžádá astronomické náklady na rozvoj sítě? Digitalizace a uzpůsobení sítě spoustě nových malých zdrojů z OZE. Prorokují, že to budou stovky miliard.

Je to přesně naopak. Pokud bude nastolena blízkost výroby a spotřeby, tak to bude znamenat nižší tlak na přenosovou a distribuční soustavu. Dnes máme centrální energetiku. Na jednom místě elektřinu vyrábíme, v tisících místech spotřebováváme. Nově budou stovky tisíc drobných výrobních míst, výroba a spotřeba budou kousek od sebe. Že tím tlak na přenosovou a distribuční soustavu klesne, je snad logické.

A ten přechod z centrální na decentralizovanou energetiku nebude stát nic?

Dnes je u nás zablokovaných 20 terawattů výkonu. Investoři je mají nasmlouvané, ale tento výkon nestavějí. Jenom pro představu: 20 terawattů má pět jaderných elektráren. Ta soustava tedy v budoucnu unese výrazně víc, než kolik unese dnes. Jsou části republiky, jako je jižní Morava nebo Zlínsko, kde to je velmi komplikované, bohužel – a my máme dost peněz na to, aby stavěli, ale oni nemají hotové projekty. Takže to je Hlava XXII. Nicméně od nového roku se výrazně zjednodušila legislativa tak, aby se právě sítě daly posilovat. Právě proto, že se dlouhodobě neinvestovalo do rozvodné soustavy. Všichni vědí, že směrnice EU o komunitní energetice je schválená déle než šest let – a dodneška se nevyměnily elektromotory za ovladatelné a dálkově měřitelné. Peníze na to jsou.

Myslíte z unijních zdrojů?

Ano, z Modernizačního fondu EU.

Dá se říct, že vaše vláda se významně liší od té Babišovy větší expanzí zelené energetiky?

Za naší vlády jsme odšpuntovali instalaci obnovitelných zdrojů, už se postavilo oněch 120 tisíc fotovoltaických elektráren na střechách, prosadili jsme několik úprav energetického a liniového zákona, které správně měly u nás být zákonem už do konce roku 2020. Liniový zákon urychlí výstavbu sítí, zároveň máme také zajištěné peníze na rozvoj. No a v neposlední řadě spouštíme komunitní energetiku. Myslím, že je jasně vidět, a říkají to i odborníci, že posun v této oblasti jsme udělali opravdu významný.

Různě po Evropě roste odpor vůči zelené politice, teď se čeká, jestli se projeví i ve volbách do Evropského parlamentu. Je pro vás obrana klimatické politiky součástí toho střetu s populisty a nacionalisty, jak jste ho před chvílí načrtl?

Klimatická změna tu je a my ji nemůžeme ignorovat. Zároveň ale ty změny musejí být sociálně citlivé, nebo nebudou žádné. Proto děláme věci pro lidi, věci, které mají smysl, jako třeba právě úspory energií.