Děje se to jen proto, že panu ministru financí nevychází rozpočet. Předseda stínové vlády Karel Havlíček (ANO) tepal vládu Petra Fialy (ODS) za změny u podpory zelených zdrojů. Na nich ve sněmovnou schváleném státním rozpočtu na příští rok chybí téměř 23 miliard, protože Zbyněk Stanjura rozpočtoval jen osm a půl miliardy a plánuje celou podporu snížit. A to dost nebezpečným a podivným způsobem. Podpora zelených zdrojů je součástí novely energetického zákona neboli Lex OZE 3, která tři týdny před koncem roku stále nebyla odsouhlasená. Pozměňovací návrh týkající se podpory uhelných zdrojů z ní vypadl úplně. U ostatních zdrojů investoři stále netuší, na čem jsou. Ministr průmysl Lukáš Vlček (STAN) tvrdí, že až na konci ledna prý alespoň předloží zákon, který urychlí výstavbu paroplynových elektráren.

Jaký bude další scénář s uhelnými elektrárnami, stále nikdo neví. Výroba elektřiny z uhlí je už nyní spíše ztrátová, což způsobil růst cen povolenek a naopak zlevňování silové elektřiny. Původní plány počítaly s tím, že od uhlí v energetice Česko odejde v roce 2038. Pak se z toho stal rok 2033. Pak začala energetická skupina Sev.en Pavla Tykače upozorňovat na to, že vzhledem ke ztrátové výrobě by mohly elektrárny Chvaletice a Počerady a uhelné lomy Vršany a ČSA zavřít už příští rok. Tzv. uhelný spread a jeho výhled, tedy to, jak elektrárnám vychází ekonomika, se ale v průběhu roku proměňuje. Proto není jasné, jak budou provozovatelé elektráren dále postupovat.

Vláda proto chtěla do zákona vložit pojistky a způsoby, které by vlastníky uhelných elektráren donutily k tomu, aby je nezavírali. Na stole proto byly nápady na „vyvlastňování“ jejich podniků a následné dotování. Které nám navíc musí schválit Evropská komise, protože v minulých letech jsme si možnost kapacitních plateb nevyjednali. Toho všeho se týkaly pozměňovací návrhy k novele energetického zákona známé jako Lex OZE 3. Nakonec ale neprošly a ministerstvo průmyslu chce přijít s vlastním řešením. Na uhlí u nás stále funguje více než polovina všech energetik. A co se celkově výroby energie z uhlí týče, zhruba 40 procent elektřiny pochází z uhlí, u tepla je to dokonce 50 procent.

Uhlí má v energetice jakožto záložní, stabilní zdroj nahrazovat plyn. Ale nic se pro to zatím neděje. „V plynu teď máme necelé 2 GW. Kompletně ve všem, ne pouze v paroplynových elektrárnách. A potřebovali bychom ho minimálně zdvojnásobit, aby nám to – za předpokladu, že plyn bude odkud dovézt – na nějakou dobu stačilo. Jenže on ty plynové zdroje nikdo nepostaví, dokud mu stát neslíbí, že dostane podporu. Provozovatelé jsou si totiž vědomi toho, že ty elektrárny by nejely aspoň patřičné čtyři tisíce hodin ročně. Tedy aby dávalo smysl je provozovat. Vyráběly by třeba 1200 hodin, takže tam není návratnost investice, nezaplatí se jim to,“ uváděl k tomu nedávno v Echu energetik František Hrdlička.

Kapacitní platby pro plynové elektrárny jsme si ale nevyjednali. Ministr Vlček v České televizi tvrdil, že předloží do konce ledna alespoň mimořádný zákon nazvaný „lex plyn“, který by měl urychlit schvalování a následnou výstavbu paroplynových elektráren s výkonem nad 100 MW. „V současnosti máme připravené paragrafové znění a jednáme o tom na úrovni koalice,“ uvedl Vlček. Následně by měla návrh schvalovat vláda, která by jej předložila poslancům.

Podle Karla Havlíčka by opozice návrh podpořila. „Nastává situace, kdy hrozí nedostatek elektřiny,“ řekl s tím, že je potřeba se zabývat nejen urychlením výstavby paroplynových zdrojů, ale i systémem, jak udržet některé uhelné elektrárny. Zmínil například formu aukcí.

„Nemůžeme zlikvidovat investory“

Co se týče Lex OZE 3, který je ve sněmovně blokován, stále nebyl schválen a a přibylo k němu velké množství pozměňovacích návrhů, Vlček uvedl, že by byl ochotný kvůli urychlení schvalování stáhnout pozměňovací návrh týkající se záporných cen. Jedná prý také o návrhu ministerstva financí o snížení podpory zelených zdrojů. ANO zrušení dotací odmítá a schvalování zákona kvůli tomu blokuje.

„Nemůžeme zlikvidovat všechny investory, tedy ty lidi, kteří do zdrojů investovali. Nebudou schopní splácet svoje úvěry,“ reagoval Havlíček s tím, že se opět jen tak z vůle vlády mění investiční prostředí a stát chce měnit legislativu. „Je to stejný případ jako u minoritních akcionářů ČEZ,“ dodal Havlíček v narážce na mimořádnou daň windfall tax, která dopadá z devadesáti procent jen na ČEZ a snižuje jeho hodnotu, respektive hodnotu nejvýznamnější tuzemské akcie. Platností daně byla zcela podkopána důvěra investorů ve fungování zdejšího kapitálového trhu.

Ministerstvo financí chce umožnit snížení podpory na zelené zdroje energie, primárně na fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 a 2010. Celá umělá podpora zdrojů, kterou platí lidé ve fakturách a menší část jde ze státního rozpočtu (a která existuje jen z toho důvodu, že zelené zdroje bez podpory státu tu nikdo stavět nebude, protože tím, že je to občasný zdroj, není konkurenceschopný), je od začátku špatně. Jenže stát se k ní už v minulosti legislativně zavázal. Nedodržení by tak znamenalo porušení práva a rovněž zásadní nalomení důvěry investorů.

Tři zahraniční investoři už kvůli změnám chystají proti Česku žaloby. Ministr financí zde ale alibisticky vychází z toho, že současné vlády by se už arbitráže netýkaly. „Ano, rizika arbitráží tam můžou být. Chápu, že nesmíme ohrozit stabilitu investičního prostředí. Zároveň ale nechceme dál podporovat investiční tunel,“ tvrdí ministr Vlček.

A Zbyněk Stanjura na sociálních sítích píše o tom, jak se současná vláda snaží chránit spotřebitele, zatímco hnutí ANO se zastává solárního byznysu. "Hnutí ANO dřív kopalo za lidi a za jejich nízké složenky za elektřinu. Teď jsou ale nejhlasitějším zastáncem solárního byznysu a lidi jim jsou fuk. Pár čísel: současná podpora úzké skupině solárních podnikatelů je cca 50 mld. Kč ročně, což odpovídá příspěvku 5 tis. Kč na obyvatele. Z toho 30 mld. Kč jde na provoz fotovoltaiky, z drtivé většiny elektráren spuštěných 2009/10. Podpora má trvat ještě 5 let, to je dalších 150 mld. a 15 tisíc na obyvatele. Proto chceme individuálně kontrolovat maximální roční zisk elektráren, aby nedocházelo k překompenzování. Fakt považuje hnutí ANO dohled nad celkovou téměř půlbilionovou dotací z peněz daňových poplatníků za zbytečnou?“ uvedl Stanjura.

Je pak ale nepochopitelné, proč vláda prosazuje rozvoj zelených zdrojů a vypisuje dotační tituly, když poté kvůli nutnosti ušetřit v rozpočtu desítky miliard, náhle oznámí, že změní pravidla. Že je s prostředky na podporované zdroje v rozpočtu tradičně problém, není novinka. Miliardy na podporu chybí v rozpočtu i letos. Z rozpočtové rezervy na ni letos vláda dá další 4 miliardy navíc.