Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).

Jenže na – nyní tedy zrušených – testech vždycky nějaká část uchazečů pohořela. New Jersey možná přece jen mělo nějaký důvod nedůvěřovat vysokým školám a univerzitám, včetně svých vlastních, v tom, že jejich absolventi budou gramotní. Navíc – to zdůvodnění! Zbytečná administrativní zátěž? Opravdu? Minimálně v tuhle chvíli by měl zpozornět každý, kdo kdy strčil nohu do dveří jakékoli veřejné vzdělávací instituce, resp. ona ani nemusela být vzdělávací.

Potměšilí jedinci soudí, že New Jersey snižuje laťku pro učitele proto, že žáci už zhloupli. Snižování nároků na žáky zdárně běží dekády, v žebříčcích PISA rozhodně nevynikají, jediným důvodem, proč v žebříčku z prosince 2023 trochu poskočili, bylo, že se zhoršili ostatní. Kritici zrušení kompetenčních testů poukazují na upřednostňování programů DEI na úkor všeho ostatního (o tom, že pravopis je rasistický, jsme již psali). Fakt je, že programy DEI požírají významné sumy, včetně prostředků určených třeba na potírání školního násilí. „Odstraňování bariér“ (při vstupu do učitelské profese) je ze všech DEI klišé klišé nejklišovatější. Ve zrušení prý mají prsty také školské odbory, které tak získají víc členů platících povinné příspěvky. Jádro věci – a tím se dostáváme k tomu, proč by i nás mohlo zajímat, koho si v New Jersey pustí před katedru – je ale jinde. V tom, že učitelé (nejen v New Jersey) chybí. Chybí v masivním měřítku. Chybí jich tolik, že se zpanikařené státy snaží sehnat (nahnat) lidi do tříd, ber kde ber. Nedostatek učitelů ve Státech řeší přes deset let, z důvodů, ve kterých se mohou poznat i učitelé čeští.

Administrativa, mikromanažování a málo svobody ve vedení hodin, malá podpora vedení, nízké platy, excesivní testování, to je dejme tomu technická stránka věci, a pak vztahová nebo šířeji společenská, nedostatek respektu ze strany žáků a jejich rodičů. Respektem se prosím pěkně nemyslí statické sezení ve vzpřímené pozici na sesli nebo, nevím, že by se mělo učiteli onikat. V diskusních fórech se dost opakuje, že rodiče přestali své děti vychovávat a toto břímě přenášejí na učitele. Tenhle „outsorcing“ překvapivě nefunguje.

Z výše zmíněného šetření (případně nazvaného Profese v krizi) mezi americkými učitele také vyplynulo, že 44 procent jich je rozhodnuto nebo téměř rozhodnuto profesi v příštích dvou letech opustit, čímž teprve se do krize dostanou profese jiné. Dominovým efektem bude v horizontu deseti dvaceti let klesat úroveň zaměstnanců napříč odvětvími. Pozitivní na tom snad je, že prorazit, být v něčem nejlepší, bude vzhledem k deprimujícímu plató jednodušší.