V Evropě dochází k posunu v migračních trendech. Německo, které po léta dominovalo jako nejvyhledávanější cílová země žadatelů o azyl, už není na prvním místě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou získal německý týdeník Welt am Sonntag.

V prvním čtvrtletí letošního roku, tedy mezi 1. lednem a 31. březnem, podalo v Německu žádost o azyl 37 387 osob. To znamená meziroční pokles o 41 procent. Nejvíce žádostí o ochranu nově obdržela Francie (40 871), následovaná Španělskem (39 318). Německo se ocitlo až na třetím místě.

Změna je patrná především u syrských uprchlíků, kteří tradičně tvořili velkou část žadatelů v Německu. Ačkoli více než polovina všech syrských žádostí o azyl v EU je stále podávána právě v Německu, celkový počet syrských žadatelů klesl. Ve srovnání s loňskem se jejich počet snížil o 56 procent. „Pozorujeme pokles žádostí z několika významných zemí původu, jako je Sýrie, Kolumbie nebo Turecko,“ uvádí zpráva Komise. Například tureckých žadatelů ubylo o 44 procent.

Zcela jiný trend ukazují data u jiných národností. Počet žadatelů z Venezuely vzrostl o 44 procent (25 375), žádosti od Ukrajinců dokonce o 84 procent, z Číny o 87 procent a z Indie o 56 procent. Komise upozorňuje, že „Francie je nyní hlavní cílovou zemí pro Ukrajince“.

Celkově bylo v EU, Norsku a Švýcarsku podáno v prvním čtvrtletí 210 641 žádostí o azyl. To představuje pokles o 19 procent oproti stejnému období loňského roku.

Na opačném konci žebříčku se ocitly Maďarsko a Slovensko, kde bylo podáno jen 22, respektive 37 žádostí. Obě země jsou známé svou přísnou migrační politikou.

Evropská komise přesto varuje před uspokojením. Znepokojení vyvolává především vývoj v Turecku po zatčení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua. Komise konstatuje: „Politická perzekuce a ekonomický úpadek patří mezi hlavní důvody, proč Turci migrují. Eskalace situace by mohla vést ke zvýšení počtu žádostí o azyl a/nebo míry jejich uznávání v EU.“

Dalším rizikovým faktorem je podle Komise situace na Blízkém východě. Dokument označuje za problematickou „volatilní situaci v regionu a její dopady na migraci do EU“. Komise sleduje zejména nepokoje v Sýrii, kde v oblasti Latakíe, Tartúsu a Homsu dochází k násilnostem mezi údajnými alávitskými stoupenci svrženého diktátora Bašára Asada a představiteli nové vlády pocházejících z teroristických skupin. Podle expertů EU navíc „po pádu režimu došlo k oslabení syrské pobřežní stráže, její vybavení bylo částečně zničeno, a pašerácké sítě se mohou brzy reorganizovat“.

Evropská unie se snaží reagovat novou reformou azylové a migrační politiky, která byla přijata na jaře 2024 a má začít platit nejpozději v červnu 2026. Zavádí mimo jiné urychlené hraniční procedury pro migranty ze zemí s nízkou mírou uznávání. Záměrem je zkrátit rozhodovací proces a odradit od zneužívání systému.

Zavádění těchto opatření však naráží na odpor některých států. Například Maďarsko odmítá plánované kvóty na ubytování migrantů v uzavřených zařízeních. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka deníku Welt am Sonntag řekl: „To v žádném případě neuděláme. Mandát, který maďarská vláda dostala od voličů, je jasný: nechtějí vidět žádné migrační tábory v Maďarsku. A právě proto vůbec nevzniknou. To je jednoznačný volební příkaz.“

Potíže provázejí i technickou část reformy. Elektronický systém vstupu a výstupu (EES), který má automatizovat kontroly na hranicích pro občany třetích zemí bez povolení k pobytu, měl být spuštěn už v loňském roce. Kvůli technickým potížím však odstartuje až v říjnu 2025, a to pouze postupně. Do té doby budou muset být pasy nadále ručně razítkovány.