PROTESTY V BERLÍNĚ

V Berlíně demonstruje proti AfD přes 150 000 lidí. Většina Němců ale politiku vlády odmítá

PROTESTY V BERLÍNĚ
V Berlíně demonstruje proti AfD přes 150 000 lidí. Většina Němců ale politiku vlády odmítá

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

S podporou vlády přišlo dnes více než 150 000 lidí v Berlíně na demonstraci proti tzv. pravicovému extremismu a nenávisti. Uvedla to s odvoláním na policii v německé metropoli agentura DPA. Pořadatelé shromáždění hovoří ještě o vyšším počtu účastníků, sešlo se jich podle nich okolo 300 000. V plánu mají vytvořit obrovský lidský řetěz. Protesty, kterým se dostává velké publicity, nicméně kontrastují s nejnovějšími průzkumy, podle kterých 80 procent Němců nedůvěřuje vládě ohledně migrační politiky. Drtivá většina obyvatel Spolkové republiky má rovněž pochyby ohledně politiky Berlína vůči válce na Ukrajině nebo migrantské kriminalitě v Německu. Paradoxně k urychleným deportacím migrantů vyzval tento týden lídr vládní SPD Lars Klingbeil.

"Ať v Eisenachu, Homburgu nebo Berlíně: Ve velkých a malých městech v celé zemi se i tento víkende sešlo mnoho občanek a občanů, aby demonstrovali proti zapomnění, proti nenávisti a štváčství. Je to silný signál pro demokracii a náš základní zákon (německou ústavu - pozn. ČTK)," uvedl na sociální síti X kancléř Olaf Scholz.

V Berlíně shromáždění zorganizovalo sdružení více něž 1300 organizací. "Chceme dát najevo, že nám záleží na solidaritě a že jsme proti diskriminaci," řekl podle DPA učitel na gymnáziu Serkan Bingöl, který na demonstraci přišel se skupinou migrantů. Dodal, že by chtěli, aby německá společnost byla pestrá, a nikoliv jednotvárná.

Protesty proti stoupencům pravice a protiimigrační straně Alternativa pro Německo (AfD) se v konají v Německu už tři týdny. Chodí na ně desítky tisíc lidí, které prý pobouřilo tvrzení společnosti Correctiv. Podle ní se loni v listopadu v Postupimi sešli zástupci "krajní pravice" a jednali tam i tom, že Německo by měly opustit velké počty lidí s přistěhovaleckými kořeny. Mezi účastníky schůzky byli podle Correctiv politici AfD nebo několik představitelů opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Nicméně loni sám kancléř Scholz vyzval k deportacím. V tomto týdnu pak šéf jeho vlastní strany SPD Lars Klingbeil v rozhovoru pro list NOZ na kancléřovu výzvu upozornil a vyzval spolkové země, aby využily nové možnosti zjednodušených deportací.

Politici některých politických stran si dělají starosti s velkou nepopularitou současné vlády a posilování AfD, která by mohla zvítězit ve volbách do zemských sněmů, které se letos v září budou konat ve třech spolkových zemích na východě Německa, jež v minulosti bývaly součástí komunistické Německé demokratické republiky. Proto podporují rozsáhlé kampaně proti stranám, které odmítají vládní a stranickou politiku v Německu v posledních desetiletích.

AfD si v celoněmeckých průzkumech udržuje druhou pozici, i když podle posledních průzkumů spadla až o čtyři procentní body (20 procent). Před ní je opoziční CDU (30 procent), Scholzovi sociální demokraté jsou až třetí (15 procent), dále Zelení (13 procent) a poslední vládní strana FDP by se vůbec do parlamentu nedostala (4 procent). Naopak získává nová levicová strana Sahry Wagenknechtové (BSW), která rovněž striktně odmítá současnou vládní politiku Berlína (7 procent).

,