Ruské tajné služby musely v poslední době zásadním způsobem změnit styl práce. Kvůli vyhošťování ruských diplomatů se teď musí zahraniční rozvědka SVR a vojenská rozvědka GRU spoléhat na takzvané „spící agenty“ nebo verbování spolupracujících uprchlíků z Ukrajiny. Například v Polsku uprchlíci sledovali toky zbraní na frontu a připravovali dokonce i sabotážní akce na vojenský materiál. „Mohu potvrdit, že i ve spolupráci se zahraničními partnery, včetně Polska, tématu působení ruských zpravodajských služeb v souvislosti s válkou na Ukrajině věnujeme maximální pozornost,“ uvedl k tomu pro Echo24 mluvčí české kontrarozvědky BIS Ladislav Šticha.

Po pokusu otrávit přeběhlého agenta Sergeje Skripala nebo v souvislosti se zapojením ruských špionů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích vyhostilo Česko, ale i další země řadu ruských agentů, kteří pracovali na ambasádě pod diplomatickým krytím. Válka potom ztížila i nasazení agentů vydávajících se za ruské podnikatele nebo novináře. To vše omezilo cesty, jakými ruské zpravodajské služby mohou nasazovat své agenty v zahraničí.

Od loňského února, kdy Vladimir Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, se Moskva musela uchýlit k riskantnějším a méně obvyklým metodám špionáže, upozorňuje třeba britský list The Guardian. Moskva tak musela aktivovat některé „spící agenty“, kteří si v Evropě dlouhá léta pracně budovali falešné identity a čekali na svou chvíli.

Druhou cestou, jak získat oči a uši na Západě, se ukázalo také verbování ukrajinských válečných uprchlíků, kteří se mohou od propuknutí invaze v zemích Evropské unie pohybovat prakticky bez omezení. To byl naposledy případ Polska, kde tamní kontrarozvědka AWB odhalila síť amatérských agentů, kteří měli pro ruskou rozvědku GRU provádět různé operace včetně sabotáží, atentátů nebo žhářských útoků. A jejich cílem bylo narušit tok západních zbraní přes Polsko na Ukrajinu. Psali jsme o tom zde.

Nabízí se tak otázka, zda něco podobného nehrozí i u nás. Koneckonců, Česko přijalo spolu s Polskem a Německem vůbec nejvíc ukrajinských uprchlíků a i z hlediska transitu zbraní přes naše území bychom se mohli snadno dostat do hledáčku ruských špionů. Ostatně, nebylo by to poprvé. Máme se tedy obávat dalších Vrbětic? I za útokem z roku 2014 totiž podle vyšetřovatelů stáli agenti ruské vojenské rozvědky. Jejich cílem tehdy byly zbraně mířící přes třetí zemi na Ukrajinu.

„Po zveřejnění případu Vrbětice a následném vyhoštění desítek příslušníků ruských zpravodajských služeb pod diplomatickým krytím se situace v této oblasti zásadně změnila. Ruská strana se musela přizpůsobit a změnit způsoby, jakými jejich zpravodajské služby pracují,“ potvrdil pro Echo24 mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha. Že se pro spolupráci nyní snaží Rusové získat ukrajinské uprchlíky, je podle něj logické.

„Pochopitelně se začátkem konfliktu na Ukrajině a s ním spojenou velkou migrační vlnou bylo potřeba počítat s tím, že mezi uprchlíky se budou ruské zpravodajské služby snažit infiltrovat své lidi, případně mezi nimi získávat spolupracovníky. Z tohoto pohledu jsme k této výzvě přistupovali velmi obezřetně a intenzivně se této oblasti věnujeme. Z pochopitelných důvodů nemůžeme sdělovat veřejně konkrétní informace, ale mohu potvrdit, že i ve spolupráci se zahraničními partnery, včetně Polska, tématu působení ruských zpravodajských služeb v souvislosti s válkou na Ukrajině věnujeme maximální pozornost,“ dodal k tomu mluvčí BIS Šticha.

Je známo, že BIS ve spolupráci s protiteroristickým útvarem policie a zahraničními službami některé potenciálně nebezpečné ukrajinské běžence monitoruje. Prověřování ukrajinských uprchlíků se však týká pouze předem vytipovaných jedinců, žádným plošným screeningem u nás z kapacitních důvodů neprocházejí.