Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Fiala na síti X uvedl, že spolu mluvili o důsledcích návrhu hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na představitele izraelské vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás. Fiala ho v pondělí označil za děsivý a zcela nepřijatelný, v úterý pak za kontroverzní a nepochopitelný. Oba premiéři mluvili také o humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde pokračuje konflikt mezi Izraelem a Hamásem.

"Mluvili jsme o důsledcích včerejšího (pondělního) kontroverzního a nepochopitelného rozhodnutí prokurátora Mezinárodního trestního soudu, ale také o humanitární situaci v Gaze a obecně o aktuálním dění na Blízkém východě," napsal předseda české vlády.

Dnes jsem telefonicky hovořil s izraelským premiérem @netanyahu.

Mluvili jsme o důsledcích včerejšího kontroverzního a nepochopitelného rozhodnutí prokurátora Mezinárodního trestního soudu, ale také o humanitární situaci v Gaze a obecně o aktuálním dění na Blízkém východě.

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 21, 2024

Hlavní prokurátor ICC Karim Khan oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry Hamásu a představitele Izraele, včetně premiéra Netanjahua, kvůli jejich činností za sedm měsíců trvající války. Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.

Fiala v reakci zdůraznil, že nelze zapomínat na to, že to byl Hamás, kdo loni v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. "A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu," dodal český premiér.

Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat.

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně.

Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy více než 35.000 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti. Válka v Pásmu Gazy také vyvolala humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí se ocitly na pokraji hladomoru.