Vláda Petra Fialy se začala hádat. Po různých lehkých střetech a nedorozuměních přišla tento rok skutečná krize okolo možného přijetí eura, která vyvrcholila až takzvaným dohodovým řízením kabinetu, respektive jeho stran. Podle politologů se tím pětikoalice dostává na hranu toho, co ještě voliči mohou snést. A řešení? Ráznější premiér.

Celou aktuální krizi odstartovalo pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro euro. Měl jim být ekonom Petr Zahradník, koalice se ale po kritice shodla, že pozice bude zrušena a Zahradník tak zůstal Dvořákovým poradcem. Fiala kvůli tomu na úterý svolal vůbec první dohodovací řízení.

Není to přitom zdaleka první problém koalice. Jen nedávno se řešily kauza vánočního večírku ministra práce Mariana Jurečky, nejasnosti okolo podílu premiéra Petra Fialy v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), výjezdy ministra vnitra Víta Rakušana a slova o zestátnění podniku ČEZ, nebo potíže se spuštěním digitálních eDokladů. A jednotlivé subjekty se kvůli tomu začínají přít.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci se ve volebním roce ani nic jiného čekat nedá. „Navíc se perou víceméně o stejného voliče, takže těch konfliktů bude přibývat,“ sdělil deníku Echo24.

V souvislosti s tím vyvstává především role hnutí STAN, jehož šéf Rakušan jednak odstartoval svoje sledované výjezdy, jednak do značné míry právě prosazuje euro. „A když se rozhodl stát se liberálním lídrem české politiky, tak je to samozřejmě na úkor vládních kolegů. Na tuto situaci bude premiér reagovat, což už částečně vidíme i u eura. Musí převzít dynamiku a ukázat, že lídrem vlády, který nastoluje agendu a dynamiku, je ODS, nikoliv STAN,“ míní Šaradín.

Politolog Josef Mlejnek řekl, že i zmocněnec spadá do volební kampaně a snahy Starostů profilovat se pro voliče. „Samo o sobě to koalici nepovalí, nicméně s blížícím se horizontem voleb bude asi podobných tahů přibývat,“ míní.

Politolog Petr Kaniok uvedl, že jmenování je procesně špatně a znovu potvrdilo fakt, že pozice ministra pro evropské záležitosti jako nesystémová věc vůbec neměla vzniknout. Odpovědnost v evropských otázkách má výbor pro EU a premiér, dodal.

Překračují hranici

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Romana Chytilka není množství kauz hlavním problémem, ale spíše jejich veřejné vnímání a mediální pokrytí. Vláda je vystavena zvýšené citlivosti médií, což zvyšuje tlak na její krizový management. Zatímco některé kontroverzní situace, jako je koncept meetingů Víta Rakušana, mohou být diskutabilní, jiné, jako večírek na MPSV, jsou jednoznačně negativní a vyžadují rychlou a účinnou reakci, sdělil deníku Echo24.

„Vláda se momentu, kdy by jí kauzy měly zlomit vaz, ani zdaleka neblíží, protože takových s potenciálem jí ho zlomit zatím mnoho nemá,“ myslí si ale Chytilek.

Jeho kolega Otto Eibl je o něco skeptičtější. Podle něj je rozhodující výsledný dojem z konání vlády. „Pokud převládá zklamání, k překročení dané hranice se blížíme. S vědomím hodnot, které plynou z průzkumů o důvěryhodnosti, se zdá, že současná vláda tuto hranici v myslích mnoha (jejích) voličů překonala dávno,“ soudí.

Politologové také varují, aby jednotlivé strany kabinetu svou kritiku nepřehnaly. „U vlády samotné rozhodně nečekám, že by zaškobrtnutí svých členů používala proti sobě, přece jen jí zbývá ještě dost času z funkčního období. Nelze ale vyloučit takovou aktivitu u těch částí koaličních stran, které jsou vůči stávajícímu vedení spíše v opozici,“ míní Chytilek.

Podle něj je vzájemné vyříkávání už v plném proudu. Současně se blíží hned trojice voleb – v červnu proběhnou evropské a na podzim pak senátní a krajské. „Emancipační kampaně, které by měly podporovat jejich svébytnou značku, mají smysl hlavně v okamžiku, kdy si dané strany dokážou představit samostatnou kandidaturu. A i v takovém případě musí dávat pozor, aby nepřestřelily,“ upozorňuje Eibl.

Krize euro

Lídři vládních stran se v úterý shodli, že si kabinet vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II do října. Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí Legislativní rada vlády taktéž do října. O dalším postupu pak kabinet rozhodne na základě těchto analýz a ekonomických výsledků letošního roku.