Vládní koalice se zatím neshodla na podobě ocenění práce v důchodovém věku. Návrh reformních změn penzí tuto podporu neobsahuje. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce dál prosazovat návrh, aby se pracujícím starobních důchodcům a důchodkyním od roku 2025 místo dosavadního trvalého mírného zvyšování penze odpustily sociální odvody. Řekl to dnes ČTK. Ministerstvo práce navrhlo odpuštění sociálního pojištění při práci v důchodu zhruba před rokem. Vládní politici se na tom nedohodli. Opatření z tehdejší novely o sociálním zabezpečení pak vypadlo a mělo se upravit v reformě.

„V tento okamžik na tom našem návrhu nebyla celokoaliční shoda. Stále trvám na tom a chci se shodnout a chci, abychom toto opatření (odpuštění odvodů) od roku 2025 zavedli,“ uvedl Jurečka.

Podle něj by se případně úprava doplnila dodatečně do reformní důchodové novely při jejím projednávání ve Sněmovně, nebo by se mohla schválit i v jiném zákoně. Vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programu slibuje, že práci v důchodovém věku podpoří a seniorům a seniorkám za ni „více zohlední celkové odpracované roky“.

Po odpracování 360 kalendářních dnů mohou nyní starobní důchodci a důchodkyně požádat sociální správu o zvýšení penze. Její zásluhový procentní díl jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle dřívějšího návrhu ministerstva práce neměli zaměstnaní platit na sociální zabezpečení 6,5 procenta ze základu výdělku. S hrubou mzdou 25.000 korun by tak státu neposlali a nechali si asi 1600 korun měsíčně, u hrubé mzdy 30.000 korun by to bylo přes 1900 korun a u mzdy 40.000 korun asi 2600 korun. Zaměstnavatelům by se odvody nezměnily. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, sazba pojistného by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta.

„Přijde mi opravdu nejjednodušší tu motivaci technicky a administrativně nastavit tak, abychom poskytli lidem, kteří už řádný starobní důchod mají, slevu na pojistném ve výši 6,5 procenta,“ řekl ministr. Podle něj by tak pracující důchodci a důchodkyně měli „benefit okamžitě z měsíce na měsíc“, který by je motivoval k setrvání v práci. Zaměstnavatelům chybějí pracovníci a lidé odcházejí z pracovního trhu náhle po dosažení důchodového věku, dodal Jurečka.

Podle podkladů k novele, která odpuštění odvodů původně obsahovala, pracuje asi 270.000 starobních důchodců a důchodkyň. Po zrušení jejich pojistného by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Ministerstvo financí uvedlo, že by sice klesly výdaje na dosavadní mírné zvyšování důchodů, výpadek příjmů v penzijním systému by to ale nedorovnalo. Zvyšování deficitu důchodového účtu resort financí odmítl.

Snížení příjmů vadilo i odborům. Lidem by podle nich sice zůstalo víc peněz, státní finance by se ale propadly do vysokých deficitů. Odboráři naopak navrhovali, aby se nynější bonus za „přesluhování“ zvedl. Poukazovali na to, že zatímco mladší senioři mají k penzi přivýdělek, ve vysokém věku si lidé příjem už prací zvyšovat nemohou.