Koaliční strany se neshodnou na tom, jak bude vypadat zákon chránící české whistleblowery. Podle evropské směrnice má zajistit zaměstnancům úřadů i soukromých firem možnost, jak bezpečně podat oznámení o protiprávním jednání na pracovišti, aniž by jim hrozila ztráta zaměstnání. Oznámeními se podle vládního návrhu budou muset zabývat všechny firmy s více než 50 zaměstnanci a veřejné instituce, včetně větších obcí.

Návrh nové legislativy reagující s více než ročním zpožděním na evropskou směrnici prošel ve sněmovně prvním čtením a zamířil na stůl poslancům ústavně-právního výboru, kteří se k němu vyjádří. Napříč vládní koalicí panují nad konečnou podobou zákona neshody. Zpřesnit zákon chtějí především Piráti a hnutí STAN, ale i zástupci opozice.

Podle zákulisních informací z poslanecké sněmovny se momentálně uvnitř koalice jedná o kompromisním pozměňovacím návrhu, který by kromě oznamování trestných činů myslel i na nahlašování přestupků. Diskuze se vede i o povinnosti zabývat se anonymními podněty.

Současná podoba zákona, který na podzim schválila vláda, počítá s tím, že by veřejné instituce, včetně obcí nad 10 tisíc obyvatel, a soukromé společnosti museli stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Zbylá oznámení by pak shromažďoval nový odbor na ministerstvu spravedlnosti.

Místopředseda ústavně-právního výboru, který zákon má projednat začátkem února, Jakub Michálek z Pirátské strany by takové vymezení ponechal. V zákoně by podle něj ale mělo být jasně uvedeno, že chrání také autory anonymních oznámení. „Pro Piráty je klíčové, aby zákon fungoval v praxi, tedy aby byla prošetřována všechna oznámení obsahující relevantní informace a aby oznamovatelé a firmy nebyli v nejistotě, jak se má dané oznámení posuzovat. Zatím ale nemáme v některých parametrech koaliční dohodu,“ přiznává Michálek.

Méně je v případě udavačů někdy více, říká Benda

Místopředseda výboru Marek Benda (ODS) se stejně jako ministr spravedlnosti od počátku vymezuje zejména proti zakotvení institutu ochrany anonymního oznamovatele, který požadují poslanci Pirátů i Starostů. Někteří chtějí také stanovit, aby se instituce musely zabývat kromě hlášení potenciálních trestných činů i přestupky.

„Jsem připraven vždy s koaličními partnery hledat kompromis, ale současně méně je v případě udavačů někdy více. Pokud jde o přestupky, jsem připraven nalézt kompromis. Anonymní udání jsou pro mě i přes nepřesné informace v médiích úplně za hranou a jakkoli odmítám zhoršovat současný právní stav,“ reagoval pro Echo24 Benda. Podle předsedy poslaneckého klubu vládní podoba zákona odpovídá minimální transpozici evropské směrnice. „Oba požadavky některých koaličních partnerů jsou nad rámec,“ dodává.

Kromě Michálka nesouhlasí s vládním návrhem ani členka výboru za hnutí STAN Hana Naiclerová. „Aby byl zákon skutečně efektivní, je zapotřebí nejenom změnit věcnou působnost zákona, ale také do něj explicitně zahrnout anonymní oznámení a ochranu anonymních oznamovatelů v případě, kdy jejich identita vyjde najevo. Platí, že chceme chránit nejen oznamovatele trestných činů, ale i přestupků. Pokusíme se podobu zákona změnit cestou pozměňovacích návrhů ve sněmovně,“ napsala redakci.

Po zpřísnění zákona volají od jeho zveřejnění i neziskové organizace a spolky jako Transparency International, Rekonstrukce státu nebo Oživení. Podle Jana Slámy, zakladatele největší domácí whistleblowingové platformy Nenech to být, jsou anonymní oznamovatelé v boji proti korupci klíčoví a oznamují drtivou většinu nekalého jednání, které se na pracovišti děje. „Když nástroj bude dobře fungovat, pomůže nejen zaměstnancům a státu, ale i firmám, které včas předejdou větším problémům.“