Prezident Petr Pavel by měl o svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok jednat s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. V rozhovoru pro deník Blesk Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení.

Fiala ve středu po jednání vlády řekl, že nebyl úplně nadšený tím, že prezidentovi poradci prezentovali v médiích výhrady k rozpočtu dříve, než měl takové informace sám. Otazníky v rozpočtu se podle něj týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje.

"Chci mít dostatečné důvody pro to, abych rozpočet vetoval jako nutné opatření, nebo si byl jist, že i ty nedostatky, které vykazuje, jsou zvládnutelné a nemá smysl přistupovat k prozatímním řešením, jako je rozpočtové provizorium. Ale to opravdu nemohu říct teď," zdůraznil Pavel.

K návrhu rozpočtu má výhrady týkající se právě výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek, uvedl. Chce ale počkat, jak se návrh změní během nadcházejícího projednávání ve Sněmovně. Zohlední i názory svých poradců a dalších odborníků. Nechce vládě mluvit do toho, jak do rozpočtu promítá své priority, chce se zaměřit na věrohodnost a transparentnost příjmů a výdajů státu.

Pavlův poradce ekonom David Marek v České televizi o víkendu řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat.

"Pan prezident mě požádal o setkání, na kterém si chce vyjasnit se mnou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou některé otázky, které nad rozpočtem má, nebo jsou nebo byly vzneseny. Už se domlouváme i na termínu, který bude v první polovině prosince," potvrdil Fiala.

Otazníky v rozpočtu jsou podle něj spíše marginálie, které nezpochybňují jeho kvalitu. Výdaje na obnovitelné zdroje podle něj kabinet musí dořešit. "Buďto legislativně, nebo to nějakým způsobem doplatit," řekl. Rozpočet jako takový je ale podle něj sestavený odpovědně a realisticky, obsahuje rekordní investice.

Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila Sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Ve středu poslanci rozpočet projednávají ve druhém čtení, kdy mohou přednášet pozměňovací návrhy na přesuny peněz. Sněmovna o nich pak rozhodne ve třetím čtení zřejmě začátkem prosince. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident, který má na jeho podepsání, nebo vetování lhůtu 15 dní. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Podle Fialy je možné, že se na řadě pozměňovacích návrhů poslanci shodnou. "Nepatřím k těm, kteří by chtěli, abychom to celé přeskládali. K tomu ani vládní koalice nesměřuje, ale určitě se o některých věcech můžeme bavit," dodal premiér.