Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.

Zatímco odbory tlačí od počátku na rozšiřování okruhu rizikových profesí, jelikož bylo ve hře téměř půl milionu lidí, podnikatelé, kteří budou muset nést náklady, volali po jeho zúžení. Od počátku se mluvilo o zaměstnancích tzv. třetí a čtvrté kategorie. Čtvrtá kategorie znamená méně než 20 tisíc lidí, v případě třetí kategorie se diskutovalo o skupině více než 400 tisíc lidí. Ministerstvo práce nakonec přišlo s kompromisem, který měl do systému vtáhnout část pracovníků ze třetí kategorie a týkal by se tak dohromady zhruba 120 tisíc lidí.

Nyní však předsedové koaličních klubů TOP 09 a ODS Jan Jakob a Marek Benda předložili návrh na výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze dřív bez jejího krácení. Myšlenka je jednoduchá, zcela vypustit třetí kategorii. Neomezený předčasný důchod by se tak týkal zhruba jen 15 tisíc lidí. Proti tomu se však staví zástupci zbytku čtyřkoalice, tedy STAN a KDU-ČSL.

Předčasné důchody patřily v určitém ohledu k důvodům, proč tak rapidně odstartovaly změny v penzích. Kvůli mimořádným valorizacím se nevídanému počtu lidí vyplatilo vstoupit do důchodu dříve a roky 2022 a 2023 tak zažily pro rozpočet neslavné „rekordy“ v žádostech.

V dlouhodobém měřítku posledních deseti let odcházelo do předčasného důchodu většinou kolem 30 % mužů a žen. Ministerstvo práce se v návrhu penzijních změn odkazuje na analýzy, podle kterých zhruba ve 20 % případů dochází k odchodu do předčasné penze kvůli zdravotním důvodům či ztrátě zaměstnání. Právě pro zaměstnance zatížené vybranými faktory, které škodí zdraví, tak mají penzijní změny přinést možnost odejít do důchodu dříve, aniž by se jim kvůli tomu penze krátila.

Výpadek mají zaplatit podnikatelé na zvýšených odvodech, které se mají v rámci několika let postupně navyšovat. V konečném důsledku by tak platili navíc o pět procentních bodů. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028. Z údajů ministerstva vyplývá, že v prvním roce 2025 se zvýšením odvodů o dvě procenta by zaměstnavatelé mohli odvést 1,2 až 1,6 miliardy korun navíc.

I k samotným předčasným odchodům má docházet postupně. Kromě faktu, že ze zvažovaných 120 tisíc lidí nejsou všichni v předdůchodovém věku, hraje roli i stanovený výpočet. Ačkoliv se mluví o odchodu až o pět let dřív, takovou možnost získají lidé až za desítky let.

Pokud by člověk odpracoval v rizikovém prostředí 2200 směn – tedy deset let, mohl by jít do penze bez krácení částky o rok a čtvrt dřív. O dva a půl roku dřív na odpočinek by mohli jít lidé po odpracování 4400 směn, tedy 20 let v náročné profesi. Za každých dalších 74 směn by to pak mohlo být dřív o další měsíc. Celkem by to mělo být nejvýš pět let.

Háček vězí v tom, že zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost archivovat údaje o směnách jen deset let. To se má nyní změnit, z pohledu nynějších zaměstnanců, kteří jsou blízko důchodového věku, to už však příliš nezmění. I pokud pracovali v náročném provozu 30 let, dosáhnout mohou po začátku platnosti zákona jen k první „metě“, tedy deseti letům práce, která jim tak umožní odejít do penze bez krácení o rok a čtvrt dříve. Zaměstnavatelé by měli automaticky doložit evidenci od roku 2015.

Projednávání důchodové reformy se v současnosti přerušilo. Právě po předložení návrhu na výrazné omezení náročných profesí tak učinil sněmovní sociální výbor, navrhovaná změna totiž vyvolala stížnosti a kritiku opozičních poslanců a poslankyň z ANO a SPD. Proti návrhu se staví i nyní už opoziční Piráti. O tom, v jaké podobě výbor pošle reformu dolní komoře k závěrečnému hlasování, bude rozhodovat nejspíš na konci října.