Stavební zákon je na krizové situace, jako je i ta současná – povodňová, připravený. Kvůli nutnosti rychlého řešení situace po povodních (a jiných živelných pohromách) počítá s odklonem od běžných ustanovení a upravuje mimořádné postupy při obnově stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené mimořádnou událostí. Pro Echo24 to uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Nová. MMR čelí ostré kritice kvůli nefunkčnímu digitálnímu systému stavebního řízení, to by však zřejmě na nutné renovace nemělo mít vliv.

Zákonná úprava vychází z dosavadní koncepce úpravy případů, kdy je nutné urychleně reagovat na mimořádné události, jako jsou současné povodně s tím, že právě s ohledem na mimořádnost situace umožňují tato ustanovení jisté odchylky od standardních zákonem stanovených postupů. „MMR je připraveno poskytnout metodickou podporou úřadům a majitelům nemovitostí,“ uvedla Nová.

„V souvislosti s povodněmi jsme aktualizovali metodiku pro stavební úřady i stavebníky, kterou využili i například při postupech po ničivém tornádu na jižní Moravě. Tato metodika, aktualizovaná na současnou verzi nového stavebního zákona, popisuje jak mimořádné postupy, tak oblast obnovy staveb, odstraňování staveb a následné užívání dokončených staveb dle těchto mimořádných ustanovení. Metodika bude stavebním úřadům rozeslána dnes a bude také k dispozici na webu MMR,“ uvedla mluvčí.

Co se týká majitelů nemovitostí, ti mohou podle ní zahájit mimořádná opatření na stavbách nebo pozemcích směřujících k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, tedy zahájit provádění staveb, terénních úprav nebo odstranění staveb, bez předchozího povolení podle stavebního zákona. „Stavebník ale musí provádění těchto opatření oznámit stavebnímu úřadu, a to jak písemně, tak ústně do protokolu (např. při stavební kontrole prováděné místně příslušným stavebním úřadem) anebo v elektronické podobě. Postup je tedy v tomto případě výrazně jednodušší,“ vysvětlila mluvčí.

Jednodušší je i postup v případě obnovy staveb. Majitelé musí tuto činnost předem oznámit stavebnímu úřadu, a to do 6 měsíců ode dne, kdy došlo ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy. Oznámení může být opět písemné nebo ústní do protokolu (např. při stavební kontrole prováděné místně příslušným stavebním úřadem) anebo v elektronické podobě. „Po oznámení obnovy stavby nebo terénní úpravy může stavebník začít s pracemi směřujícími k obnově stavby nebo terénní úpravy. Pokud obnova není v rozporu s požadavky jiných právních předpisů ani nevyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů, vydá následně stavební úřad povolení do 30 dnů,“ uvedla Nová.

MMR v čele s ministrem Ivanem Bartošem (Piráti) čelí už začátku července kritice kvůli nepovedenému startu digitálního systému stavebního řízení. Že stále nefunguje, jak by měl, potvrdila minulý týden pro Echo24 hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) s tím, že má pro Bartoše rozepsaný dopis s konkrétními problémy, které systém nadále má.

Spolek inženýrů a architektů (SIA), sdružující 13 oborových skupin, vyzval vládu k řešení kritické situace při povolování staveb podle nového stavebního zákona a přes systémy digitalizace stavebního řízení. Žádá, aby bylo dočasně možné podávat a vyřizovat veškerá povolení související s výstavbou i jinou než digitální cestou.

Mluvčí MMR Nová pro Echo24 řekla, že na aktualizacích systémů se pracuje dle už dříve zveřejněného harmonogramu. „Poslední proběhla během tohoto víkendu. Tato aktualizace opět směřuje především ke zvýšení komfortu pro práci úředníků v Informačním systému stavebních úřadů. Jde například o práci s daty či dokumenty. V případě potřeby jsme úřadům i stavebníkům připraveni být maximálně nápomocni,“ sdělila Nová.