Ministerstvo vnitra předá metodiku na revizi státních agend k dispozici zbytku vlády po letních prázdninách. Na dotaz deníku Echo24 to řekl šéf resortu Vít Rakušan (STAN). Pilotní verzi již má připravenou nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že zeštíhlování státu nemusí nutně znamenat propouštění zaměstnanců. Ekonom Dominik Stroukal z Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro Echo24 řekl, že analýza státní správy je proces na několik volebních období. Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka řekl, že na auditu musí být postavena koncepce, která přesáhne jeden politický cyklus.

O tom, že ministerstvo vnitra připravuje metodiku, která by měla vést k analýze zbytnosti státních agend, informoval deník Echo24 už několikrát. „Revize agend, to je taková nenápadná činnost ministerstva vnitra. Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč má pilotní verzi připravenou, my to budeme pilotovat nejdříve sami na sobě a uvidíme, kde by se ta metodika ještě v nějaké funkčnosti a aplikovatelnosti dala vylepšit,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci k tzv. konsolidačnímu balíčku na dotaz deníku Echo24 ministr Rakušan. „Nejdéle po vládních letních prázdninách bych to chtěl představit vládě jako celku a poskytnout to kolegům z vlády. Myslím si, že to je něco, co je i v ideovém souladu s tím, co je obsahem tohoto balíčku,“ uvedl Rakušan.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se prý zeštíhlováním státu nutně nemyslí propouštění státních zaměstnanců. „Těch možností je více, například zbavit se neobsazených míst, neobsazovat místa po lidech, kteří odcházejí do penze. A samozřejmě chceme, aby se zrušila některá zbytečná oddělení nebo odbory,“ dodal v České televizi Fiala. Jestli se bude propouštět, podle něj bude záviset na rozhodnutí konkrétních resortů.

„Nepředpokládám, že by se někomu snížil plat. Je potřeba rozlišovat dvě věci – platy a celkový objem mzdových prostředků. V každé státní organizaci to musí být dvě procenta. Někde zřejmě dojde i k omezení počtu státních zaměstnanců, což ale souvisí i s dalšími opatřeními, jako je digitalizace. Musíme to nechat na těch resortech a na státních institucí. Tím dosáhneme zeštíhlení státu, který ale bude efektivnější,“ míní Fiala.

Ministerstvu vnitra s metodikou pomáhal i NERV. „My jsme byli u toho, když ta metodika vznikala, je to ale zkrátka nekonečně dlouhý proces a to, že stát někdy reálně dokáže zmapovat všechny své agendy, je těžko představitelné. Abyste si to uměli představit, úplně nejtěžší bylo na začátku si nadefinovat, co je to vůbec agenda. To trvalo týdny, možná měsíce, než se vůbec jako řeklo: Dobře, agenda je tohle,“ uvedl pro Echo24 ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.

„Pak se teprve mohlo začít mluvit o jejich analýze. To je něco, co by se určitě mělo stát, ale těžko si dokážu představit, že to zvládne jedna vláda za své volební období,“ dodal Stroukal s tím, že je jednoznačně správné, že o tom začalo mluvit, ale nevěří, že se to stane v dohledné době.

Zároveň upozornil na opatření, které mu v konsolidačním balíčku chybělo. „Rozumím tomu, že to nejde ve chvíli, kdy má ministerstvo vnitra ve vládě druhá nejsilnější strana, což jsou Starostové a nezávislí, tak se nemůže sáhnout na policisty a nemůže se sáhnout na samosprávy, zkrátka proto, že to je STAN,“ uvedl Stroukal. „Bez ohledu na to, že jsme chápali politickou situaci, tak jsme navrhovali škrty v samosprávách, protože ten takzvaný erár, to je milion lidí a zhruba polovina z toho jsou samosprávy. Je to vlastně celý takový paralelní svět, na který moc často nekoukáme, ale dalo by se tam hodně optimalizovat,“ dodal Stroukal.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že slib vlády na úspory v platech státních zaměstnanců vítá. „Je to dobrý první krok směrem k racionalizaci nákladů fungování státu. Stále ale čekáme na nějakou dlouhodobou koncepci, která by byla postavena na slíbeném auditu veřejného sektoru. Občasnými škrty efektivní a štíhlý stát není možné vytvořit,“ uvedl Peterka. „Je nutné, aby byla stanovena dlouhodobá koncepce akceptována napříč politickým spektrem, což by umožnilo dlouhodobé a koncepční řešení, které přesáhne politický cyklus,“ dodal Peterka.

„Je ovšem otázkou, zda je mezi voliči a největšími politickými stranami v ČR shoda na tom, že by český stát měl být štíhlý. Lidem musí být vysvětleno, že buď budou nízké daně a štíhlý stát, který bude poskytovat menší objem veřejných služeb, nebo bude stát poskytovat velké objemy veřejných služeb ve vysoké kvalitě, ale bude muset vybírat vysoké částky na daních,“ doplnil Peterka. „Zatím to vypadá, že volič a současná opozice chce nízké daně a spousty peněz a veřejných služeb od státu. Takhle to ale nefunguje,“ dodal ekonom.