Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul. Německu po verdiktu ústavního soudu chybí v klimatickém fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu.

"Musíme ochránit podstatu německého hospodářství," řekl Habeck. Poznamenal, že zablokování 60 miliard eur v Klimatickém a transformačním fondu (KTF) bude mít hluboký dopad na hospodářský růst. "Očekáváme, že v příštím roce by to mohlo růst zpomalit o půl procentního bodu," řekl. Německá vláda v roce 2024 předpokládá růst ekonomiky o 1,3 procenta.

"Německé hospodářství zasáhla studená sprcha," řekl bavorský vicepremiér a zemský ministr hospodářství Hubert Aiwanger. Okomentoval tak verdikt z poloviny listopadu, podle kterého byl převod 60 miliard eur do klimatického fondu protiústavní. Peníze byly původně v podobě zmocnění k půjčkám určeny v rozpočtu pro rok 2021 ke zmírnění dopadů pandemie, ale Německo je nevyužilo. Vláda je následně převedla do mimorozpočtového klimatického fondu, čímž obešla takzvanou dluhovou brzdu, která chrání před přílišným zadlužováním.

Sporné je také financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF), s jehož pomocí Německo mimo jiné reguluje ceny elektřiny, plynu a tepla. Fond KTF země využívá k dotacím pro velké továrny na čipy nebo k budování solární a bateriové infrastruktury v regionech zatížených uhelnou energetikou.

"Německé hospodářství musí zůstat konkurenceschopné," řekl Aiwanger. Dodal, že všechny zahájené projekty financované z fondu jsou pro hospodářství regionů nezbytné, takže je v nich třeba pokračovat. Vyzval také k tomu, aby o věci jednali spolkový kancléř Olaf Scholz a zemští premiéři. Takový postup podpořil i Habeck, který se ještě před Vánocemi chce znovu sejít se zemskými ministry hospodářství.

Podle Habecka je nyní třeba najít cestu k řešení krize, a to ve spolupráci s regiony a opozičními stranami. Ačkoli hovořil o potřebě jednoty, není jasný společný postoj vlády, kterou tvoří Habeckovi Zelení, sociální demokraté (SPD) kancléře Scholze a liberální svobodní demokraté (FDP) ministra financí Christiana Lindnera.

Lindner, který trvá na dodržování rozpočtové kázně, v rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk řekl, že regulace cen elektřiny by mohla skončit už na konci letošního roku, a ne až v březnu 2024. Toto vyjádření již kritizovali představitelé Zelených i SPD.

Rozpočtová krize doléhá i na regiony. Severoněmecké Šlesvicko-Holštýnsko už kvůli situaci vyhlásilo pro letošní a nadcházející rok rozpočtovou nouzovou situaci.