Doby, kdy všechny země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. Zároveň se ale v bloku, který nemá žádné institucionální zakotvení, dá spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

V4 v poslední době nepůsobí tak jednotně, jako tomu bylo dříve. Státy se například rozešly v názoru na reformu migračních pravidel EU, kdy Polsko a Maďarsko byly zásadně proti, zatímco Česko návrh podpořilo. Premiér Petr Fiala (ODS) poté i velmi kriticky přístup daných zemí zhodnotil.

Speciálně co se týče migračního paktu ale Dvořák míní, že toto téma využívají vlády i při předvolebních kampaních, přičemž v Polsku se parlamentní volby blíží. „Migrační karta, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, je nesmírně efektivní. Hraje ji i u nás opozice brutálním, odporným způsobem, jsou to primitivní, zjednodušující, zkratkovité výkřiky,“ kritizoval ministr. „Takže si myslím, že současná polská vláda se snaží sáhnout si do tohoto rezervoáru hlasů,“ uvedl. Doufá, že po volbách se rétorika zklidní a začne se hledat konsensus.

Podle Dvořáka se v poslední době čím dál víc stávalo, že se pod značkou V4 skrývaly zájmy jednotlivých zemí, zejména Maďarska. „To už byla neudržitelná situace,“ míní. Čtyři země spolu budou nadále komunikovat a jednat, postupně rostoucí vzdálenost politických pohledů ale vede k tomu, že by výsledky daných jednání neměly být vydávány za jednotný postoj. Česko aktuálně V4 rok předsedá, počet společných akcí se ale snižuje.

Dvořák kritizoval výroky maďarského premiéra Viktora Orbána, který se o Slovensku nedávno vyjádřil jako o „odtržené části země“. „To už je skutečně za hranou,“ míní Dvořák. Na druhou stranu by bylo podle něj dobře, kdyby se sešli premiéři zemí V4 a Orbánovi své výtky sdělili. „Možná to takhle i může fungovat, ale ochota se stýkat při takhle vyhraněné rétorice jednoho či dvou ze čtyř aktuálních lídrů se bude snižovat,“ dodal Dvořák.

Zatímco se nedávno premiér Fiala kriticky vyjadřoval k Polsku v souvislosti s migrační reformou, na nedávném společném jednání vlád v Katovicích hovořil o dobrých vztazích. „Respektuji a uvědomuji si potřebu, touhu, záměr předsedy vlády udržovat s Polskem co nejpřátelštější vztahy i za cenu toho, že občas spolkneme něco, co se nám úplně nelíbí. Je to určitě i díky ideové a politické blízkosti těch lídrů,“ míní Dvořák.

Bere to za otázku priorit v době, kdy aktuální ruská invaze na Ukrajině znamená zprostředkovaně akutní ohrožení ze strany Ruska i pro další země. „Polsko je tak jednoznačné ve vztahu k Rusku, že v tuhle chvíli je to pro nás velmi potřebný partner,“ míní Dvořák. V takovém případě je podle něj snaha nevyhrocovat některé záležitosti, v nichž třeba obě země nejsou v úplném souladu. „Budeme se snažit hledat nějaký kompromis nebo nějaké přijatelné mírové řešení. Maďarsko v tuhle chvíli takovou kvalitu nenabízí,“ dodal ministr.

Pozitivní obraz EU

Jednou z priorit ministra pro evropské záležitosti Dvořáka je zlepšit nepříliš pozitivní obraz Evropské unie u české veřejnosti. Mělo by se k tomu využít i výročí 20 let od vstupu do bloku, které nastane příští rok. „Určitě se za ty dva roky nezbavíme potřeby a povinnosti věnovat se Ukrajině, protože i kdyby nakrásně válka během dvou let skončila, což se obávám, že se nepodaří, tak ta země prostě bude potřebovat naší podporu jak ve vojenské oblasti, tak v ekonomické, politické i jakési morální,“ řekl Dvořák. Země, které mají zkušenost s ruskou okupací, budou podle něj mít za úkol držet západní část Evropy ve stejném bloku.

„Samozřejmě nás bude čekat implementace, doufejme tedy, schváleného Národního plánu obnovy, což je obrovský úkol, protože nějakých 300 miliard korun tahle ekonomika jen tak sama od sebe nevsákne,“ uvedl ministr s tím, že na to bude potřeba i posílení administrativních kapacit. Veškeré zvýšené náklady spojené s administrací plánu obnovy bude po dobu čerpání financovat Evropská komise, nebudou mít tedy podle ministra žádný dopad na státní rozpočet.

Otevřít podle Dvořáka bude nutné debatu o tom, čemu by Evropa i Česko měly nejvíce věnovat pozornost, do čeho investovat nejen peníze, ale i energii. „Nerad to říkám, ale mám pocit, že už 20 let nám chybí vize, stanovení jednoznačného společně sdíleného zájmu a cíle. Díky tomu a také díky vnitropolitické situaci se tady bohužel neřeší věci, které mají přesah třeba deset či 20 let,“ poznamenal Dvořák.

„Podívejte se, jak vypadají naše železnice, jak se jezdí z Berlína do Vídně, nikdo nepojede přes Česko, protože to trvá dlouho, protože jsme zaspali v rekonstrukci železnic a výstavbě vysokorychlostních tratí. Podobně je to s dálnicemi. Je mi hanba při srovnání s Polskem. Když si vzpomenu, kde jsme byli před 20 lety, kde byli Poláci. A podívejte se tam dneska,“ kritizoval ministr. Za další priority označil vzdělávání či energetickou odolnost.

Vláda často hovoří o úspěšnosti předsednictví v Radě EU, které Česko drželo v druhé polovině loňského roku. Širokou veřejnost ale jeho výsledky ani podle Dvořáka příliš nezasáhly. Je to podle něj i tím, že média nemají potřebu zveřejňovat pozitivní zprávy. „Kdybychom v Bruselu udělali ostudu, tak by toho byly plné noviny,“ míní.