Od začátku války na Ukrajině zemřely za nejasných okolností desítky kolaborantů a ruských představitelů. Podle The Economist za úmrtími stojí zvláštní agenti ukrajinské Hlavní zpravodajské správy (HUR) a Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Například Valentin Nalivajčenko, bývalý šéf SBU, si ale myslí, že „ukrajinský Mosad“ zachází příliš daleko. „Naše bezpečnostní služby by neměly dělat věci jen proto, že mohou,“ uvedl.

Za „velkými“ akcemi, jako byl například útok na Kerčský most v říjnu 2022, stojí podle zdrojů The Economist většinou SBU. Atentáty zase zřejmě spíše provádí HUR, která si vytvořila na Ukrajině rozsáhlou síť operativců. Roli hrají také zvláštní jednotky, které koordinují ukrajinské partyzánské skupiny na okupovaných územích.

„Jakýkoliv člověk, který zradí Ukrajinu, střílí na Ukrajince či ostřeluje Ukrajince, musí pochopit, že je sledován a bude předveden před spravedlnost,“ uvedl důstojník HUR Andrij Černijak. Potvrdil tak zvyšující se snahu ukrajinských tajných služeb likvidovat nepřátele všemi možnými prostředky.

Nejkontroverznější operace schvaluje sám ukrajinský prezident, ostatní rozhodnutí jsou však delegována. Vysoce postavený vládní zdroj obeznámený s touto prací odmítl hovořit o podrobnostech: „Je důležité takové operace nekomentovat a ani o nich nepřemýšlet.“ Řekl však, že Volodymyr Zelenskyj vydal jasný rozkaz, aby se zabránilo ztrátám mezi civilisty. „Prezident tento pokyn sděluje lidem formálně a občas ho na ně i křičí,“ uvedl.

Nalivajčenko se ale nechal slyšet, že nedávné mise byly pro ukrajinskou rozvědku příliš riskantní, kdy jim někdy chyběla jasná strategie, jindy ohrožovaly jejich agenty a zdroje.

Jistý nejmenovaný bývalý důstojník SBU dále řekl, že cílem operací bývá někdy spíše zapůsobit na prezidenta než přiblížit se vítězství. „Šašci, prostitutky a vtipálci jsou kolem ruské vlády vždy,“ uvedl. „Zabijete jednoho z nich a na jeho místě se objeví další,“ vysvětlil. Údajně tak ukrajinské síly často likvidovaly jen středně důležité propagandisty. „Existují dobře pokryté případy, o kterých všichni vědí díky medializaci,“ řekl nedávno šéf HUR Kyrylo Budanov deníku The Times.

V květnu letošního roku tak například utrpěl po výbuchu bomby vážná zranění Zachar Prilepin, ruský voják a spisovatel, který se chvástal zabíjením Ukrajinců „ve velkém“. V dubnu zase zemřel vojenský bloger Vladlen Tatarskij po výbuchu v kavárně v Petrohradě. Ani jeden z incidentů se ale nedá s jistotou přisoudit práci Ukrajiny.

Ukrajinci však zřejmě stáli za smrtí Jevhena Junakova, starosty vesnice Velikyj Burluk, který podle zjištění tajných služeb kolaboroval s Rusy. Několik dní ho sledoval velitel zvláštních jednotek s přezdívkou „Kavkaz“ a řada dalších agentů, než ho zabili bombou a v rozmezí několika týdnů se vrátili zpátky z okupovaného území.

Srovnání s Mosadem, izraelskou tajnou službou, která má pověst nejlepší takové služby a rozvědky na světě, je na místě. Jak připomíná The Economist, služba Mosad se učila svému řemeslu do značné míry od sovětské tajné policie a jednoho z jejích zakladatelů, Pavla Sudoplatova, rodáka z ukrajinského Melitopolu.

Problémem s vytvořením tajných služeb, aby skutečně odpovídaly úrovni Mosadu, je alena Ukrajině přítomnost ruských špionů. Například bývalý vysoký představitel SBU Oleh Kulinich byl loni v červenci zatčen a obviněn z velezrady kvůli podezření, že napomáhal Moskvě. V tajných službách panuje stále jistá nedůvěra, zvláště posílená válkou, uvádí zdroje obeznámené s věcí.