Lékařská péče bude v prosinci omezena. Na tiskové konferenci to v pondělí po jednání zástupců zdravotnických odborů, České lékařské komory (ČLK) a nemocnic řekl Milan Kubek, prezident ČLK. Tisíce lékařů totiž dál trvají na tom, že nebudou v prosinci pracovat přesčas. Ministerstvo protestujícím podle náměstka ministra Václava Pláteníka (KDU-ČSL) navrhovalo na růst odměňování vyčlenit až 8,5 miliardy korun z úhradové vyhlášky, s čímž jednající nesouhlasili. Proto podle Pláteníka platí původní návrh jen na 6,8 miliardy korun a jednání považuje za uzavřená.

„Počtvrté jsme dostali úplně stejné návrhy. Sliby na zvýšení platů jsou naprosto nepodložené a ignorují všechny lékaře a zdravotní sestry v regionálních nemocnicích, kterých je většina,“ řekl Kubek. Odměny ve státních nemocnicích se řídí platovými tabulkami, mzdy v soukromých či krajských jsou stanovené smluvně.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ministerstvo nemá k dispozici jiné peníze než ty v systému veřejného zdravotního pojištění, které rozděluje úhradová vyhláška. Pro příští rok bude k dispozici 500 miliard korun, více než polovina jde právě nemocnicím. Válek už dříve avizoval, že z meziročního nárůstu půjde polovina – tedy zhruba 6,8 miliardy – na nárůst odměňování. Později chtěl vyčlenit až 8,5 miliardy a dát pět procent navíc do tarifních platů. Po odmítnutí této nabídky ale podle Pláteníka platí původní částka. „Všechno navíc by šlo na úkor státního dluhu,“ dodal.

„Kvůli neústupnosti pana ministra (Vlastimila) Válka bude zdravotní péče v nemocnicích v prosinci zásadním způsobem omezena. Pokud bychom k té akci, která není žádnou stávkou, nepřistoupili, pak by zdravotní péči v nemocnicích za několik let neměl kdo poskytovat,“ řekl Kubek.

Už dříve ale komora avizovala, že v prosinci bude akutní péče zachována na úkor péče plánované. Podobně se v odpovědích na dotaz ČTK vyjadřovaly i nemocnice. Část nemocnic podle viceprezidenta ČLK Jana Přády zavedla místo 24hodinových směn s přesčasy směnný provoz, aby zajistila akutní péči. V prvních dvou týdnech prosince tak lidem zřejmě nemocnice odloží plánovaná vyšetření či operace.

V případě dalších požadavků lékařů nastal podle zástupců ministerstva posun. Ve čtvrtek by Sněmovna měla začít projednávat novelu zákoníku práce, která vrátí na původních 416 hodin maximální počet hodin přesčasové práce za rok. Senátoři by ji pak měli projednat 20. prosince a Válek doufá v to, že se tak stihne platnost od roku 2024.

Podle vrchního ředitele sekce legislativy ministerstva Radka Policara se začíná rovnou připravovat i další novela zákoníku práce, která by mohla platit už v polovině příštího roku. Řešit by měla trvalejším způsobem pracovní dobu a dobu odpočinku zdravotníků nebo případy, kdy lékaře zaměstnává nemocnice i lékařská fakulta jako vyučujícího.

„Velmi znepokojivě na mě zapůsobila informace, že ministerstvo zvažuje, že do ní další nadlimitní přesčasovou práci lékařů opět nějakým způsobem vpašuje. To je pro nás nepřijatelné, a je to důkaz toho, že sliby ze strany ministra zdravotnictví a ministerstva práce nejsou důvěryhodné,“ dodal k novele zákoníku práce Kubek.

MZd dále zřídí v prosinci pracovní skupinu k přípravě zákona o odměňování zdravotníků. Platit by mohl od 1. ledna 2025. Válek k plánovanému zákonu, který byl i jedním z požadavků odborů, uvedl, že naplní takzvané Hegerovo memorandum z roku 2011. Tehdy ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) lékařům protestujícím při akci Děkujeme, odcházíme slíbil 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy podle délky praxe. Reálně ale memorandum nikdy nebylo naplněno.